Blog o ekonomice, financích, podnikání na internetu a dalším.
Ukončil jsem bakalářské studium na IES, po úspěšně absolovaných státních zkouškách a obhajobě bakalářské práce jsem získal titul bakalář. Jaké státnice jsou? Je na místě velký strach a nervozita?
Zkouška se skládala z Mikroekonomie, Makroekonomie a Ekonomie evropské integrace. Nedílnou součástí státnic je obhajoba bakalářské práce. Z mikra bylo 30 otázek, v podstatě se jednalo o stejné otázky jako byly u ústní zkoušky z mikroekonomie II. Z makra bylo otázek 20, nejméně jich bylo z integrace – 13. Pro možnost pokračovat v navazujícím magisterském studiu bez přijímaček, bylo nutné získat průměr do 2,0 včetně. Do průměru se počítá i bakalářská práce.
[pokračování ..., celkem 1146 slov.]Poslední semestr bakalářského studia na IESu. Akademický rok 2010/2011 tak zakončuje moje tříleté studium a tento článek také zakončuje šestidílný seriál. Nejmenší počet kreditů a předmětů za 3 roky, práce ale stejně bylo nad hlavu.
Celkem jsem si zapsal 21 kreditů, což je nejméně za 3 roky, což ale nic nemění na faktu, že jsem místo požadovaných 180 kreditů nasbíral celkem 199. Byl jsem moc pilný .
[pokračování ..., celkem 918 slov.]Pokračování článku o tom, kterak studovat v zahraničí v rámci programu Erasmus. Tentokrát praktičtěji o tom, jak probíhalo výběrové řízení u nás na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity v Praze.
Rozhodl jsem se vyzkoušet studium zahraničí. Co mne k tomu vedlo a jak podat přihlášku na Erasmus, jsem popsal v minulém článku „Jak studovat v cizině: Hlásím se na Erasmus“. Rád bych navázal, kde jsem před měsícem skončil a popsal průběh výběrového řízení na našem institutu. Vše proběhlo, no, jako v minulých letech. Na starost to měl PhDr. Pavel Vacek, PhD. Od druháků se mi doneslo, že při výběru uchazečů bude hrát roli pouze studijní průměr, což se mi úplně nelíbilo. Obrátil jsem se na vedení institutu s dotazem, jaká jsou stanovena výběrová kritéria. Počítal jsem s tím, že zůstala stejná jako v minulých letech. Kromě kritérií výběhu mne mimo jiné zajímalo, jaké je přání vedení ohledně počtu a složení studentů, kteří v rámci programu Erasmus do zahraničí vyjedou. Dostal jsem potěšující odpověď. Několik dní na to, to všem zájemcům oznámil e-mailem i pan Vacek: tedy že se bude brát v úvahu také seniorita studentů (ročníkově starší mají přednost) a v případě nerozhodnosti se přihlíží k projektu. No, takže ten můj asi nikdo číst nebude . Nominován jsem byl dle očekávání – do Maastrichtu, ale nevím proč ne na studijní obor Ecnomomics ale Business. Hm, očividně aby nás vyjelo co nejvíce, snad to nebude hrát roli při výběru předmětů, které budu v zahraničí studovat. A celkový výsledek prvního kola? Pokud je mi dobře známo, až na dva kandidáty byli nominováni do II. fakultního kola všichni přihlášení!
[pokračování ..., celkem 559 slov.]Studium v cizině již dnes není ničím exotickým, naopak se stává pomalu standardem. Mezi nejznámější možnosti vycestování do zahraničí v průběhu studia patří program Erasmus, který svým účastníkům poskytuje řadu výhod. Tak jsem se taky přihlásil.
Strávit semestr v zahraničí se pomalu začíná brát jako nutnost. Svět se stává více globální, velké korporace tvoří mezinárodní pracovní prostředí a znalost angličtiny je esenciální. V rámci Evropy lze velmi dobře cestovat za studiem, vedle programu Erasmus tak existuji i další možnosti. První z nich je z principu jednoduchá – prostě se rozhodnete studovat v zahraničí a vše si zařizujete jako regulérní student. Má to výhodu v tom, že si tak můžete vybrat školu a obor dle své libosti, zda se tam dostanete a jak sit o zafinancujete je vaše starost. Vraťme se ale k dotovaným možnostem – administrativně jednodušší jsou bilaterární dohody mezi školami. Zjistěte si na zahraničním oddělení, kam se dá vycestovat a jaké jsou podmínky. Míst je často velmi málo, ale destinace bývají po celém světě, takže se podíváte třeba do Austrálie, Asie či lákavé Ameriky. Škola k takovýmto výjezdům zpravidla nabízí finanční dotaci do určité výše a určitého procenta vykázaných nákladů.
[pokračování ..., celkem 947 slov.]Pokračování v sérii článků o vysoké škole, 5. semestr je pro mne zimní v akademickém roce 2010/2011. Ač jsem neměl moc předmětů, zkouškové se mi protáhlo až moc. Jak tedy začal závěrečný rok mého bakalářského studia?
Na IESu také došlo ke změně studijního programu. Spousta dříve povinných předmětů se přesunulo mezi volitelné, došlo ke změně kreditů u řady předmětů. Změna to je pozitivní. Jedinou vadu na kráse vidím v absenci právě historicky a názorově orientovaných předmětů. Matematiky tu máme dost, ale ekonomie nejsou jenom vzorečky, ale také názory. A jak jsem právě řekl, ekonomické myšlení popisuje, jak dané vzorečky vlastně vznikly. Když se podívám na předměty, tak bych si jich spoustu zapsal, jsou zajímavé. Ale ty zajímavé jsou právě propojenější s praxí. Bohužel ale moc času není a raději bych se příštím semestru, kde těch předmětů opět moc nemám, měl věnovat bakalářské práci. Stejně jako v předchozích článcích o prvním, druhém, třetím i čtvrtém semestru je tu seznam předmětů, které jsem si zapsal.
Vzhledem k tomu, jaké jsou v SISu k dispozici data, uvádím statistiky za rok 2009/2010, celkem jsem si zapsal 28 kreditů.
[pokračování ..., celkem 959 slov.]