Blog o ekonomice, financích, podnikání na internetu a dalším.
Další volby v roce 2010 - tentokráte komunální do zastupitelstev měst, obcí a krajů. Jak jsme si zvolili politiky, kteří přímo ovlivňují dění v obci našeho trvalého bydliště? Dle mého názoru dosti podivně.
Poté, co se Paroubkovi trochu vymstilo sesazení vlády v roce 2009, těšil se na premiérské křeslo v parlamentních volbách na jaře letošního roku. Nyní je však ve vládě pravice a levice opět vyzvala k hlasování proři vládě. Jak nechutné. U nás se nad politika nedělí na lokální a celostátní. Na lokální úrovni se mají politici starat místní problémy, na celostátn úrovni mají vytvářet kvalitní stukturu státu a případně řešit problémy celostátní a mezinárodního charakteru. Něco takového, jako hlasování proti vládě? Volím přeci obecní zastupitelstvo, které se často skládá z politickýchs seskupení, které v parlamentu ani nemá zastoupení.
[pokračování ..., celkem 427 slov.]Poté, co parlament vyslovil vládě nedůvěru jsme měli úřednickou vládu premiéra Fishera. Ústavní soud zrušil podzimní volby, tak máme nyní parlamentní volby v regulérním jarním termínu. Průzkumy předvídali neskutečná čísla, realita všechny překvapila.
Bývalé pravicové strany (ODS) jsou dnes levicové – když se podíváte na program ODS, tak je to kočkopes. Jedinou rozumnou pravicovou stranu v ČR je Strana svobodných občanů či populární TOP09. Jenže ta má zase čistě proevropskou politiku, mno Evropa je snad levicovější něž KSČM u nás. Zkusil jsem si udělat několik testů na to, koho volit a světe div se – KSČM. A to jsem prý „pravičák“. Zkusil jsem dát některým otázkám prioritu a už to bylo zajímavější. Já mám ale celkem jasno. Nejde volit jinak. SSO.
Jsem rád, že průzkumy se netrefily a ČSSD nedostala tolik hlasů, jak se předpokládalo. Ač tedy volební vítěz, půjde do opozice, neboť bude koalice ODS+TOP09+VV. Osobně nechápu, kdo mohl Věci veřejné volit. To je taková směska, že i dort od psa a kočičky měl větší logiku. Co z této strany vyleze, to snad ani oni sami netuší. Co je snad nejhorší, když jsem viděl Radka Johna v debatě proti Vojtěchovi Filipovi z KSČM, musel jsem se smát. Filip jej drtil a ani se nemusel moc namáhat či sahat pro urážky či vytahovat kdejakou špínu. Hezky věcně argumentoval a John tam působil jako šašek (11.7.2010). Je to novinář, co si asi politiku představuje jako Hurvínek válku.
[pokračování ..., celkem 435 slov.]Většina lidí okolo mne je spíše pravicového politického pohledu. Znám samozřejmě i levicově zaměřené, několik komunistů také, ovšem ještě jsem se nikdy nesetkal s mladým komunistou, až to jednou přijít muselo - včera v hospodě.
Americký prezident Barack Obama včera podepsal svoji reformu pojištění ve zdravotnictví. Z čistě soukromého systému se stává systém podobný tomu v Evropě. Jaké konkrétní změny, kromě zatížení státního rozpočtu reforma přinese?
Nejdůležitějším faktem na celé reformě je změna systému dobrovolného na povinné zdravotní pojištění, jak jej známe z Evropy, dostane se tak každému. Doteď zde byl systém na dobrovolné – soukromé bázi, tedy kdo se a jak pojistil byla jeho věc a pojišťovny si mohly podmínky určit (když byl někdo chudý a chronicky nemocný, tak ho nikdo nepojistí, protože pojistné bylo nad jeho finanční možnosti). Nyní je pojištění povinné pro všechny, tedy změna se týká především asi 32mil. Američanů, kteří zatím pojištěni nejsou. Pokud si jej nebudou moci dovolit, stát jim pomůže – buď sníží daně nebo pojištění zaplatí stát. Kdo pojištění mít nebude dostane pokutu (až 2,5% hrubého příjmu). Pojišťovny nyní nemohou také nikoho odmítnout. Také zmizí možnost pojišťoven odmítnout zaplatit péči – dle typu pojištění byl také stanoven limit pro krytí pojistné péče.
Reforma se dotkne i zaměstnavatelů, kteří na mzdy vydají více jak $ 500tis ročně. Poté svým zaměstnancům musí platit 72,5% či 65% (v případě rodinného pojištění) z pojistné částky. To, že poroste cena pojištění a promítne se i do starosti zaměstnavatelů, se jistě projeví v ceně práce, tedy také v cenové hladině, což na konkurenceschopnosti nepřidá.
[pokračování ..., celkem 386 slov.]Sdružení Mladá občanská platforma pořádala diskusní akci s otázkou na budoucnost a další směřování EU. Jako hosté vystoupili 3 lídři kandidátek do Evropského parlamentu. Na podobné „politické debatě“ jsem byl poprvé, bylo to ovšem velmi zajímavé.
V pondělní podvečer v půl osmé začala v Autoklubu České republiky v Opletalově ulici politická debata. Setkali se zde Jan Zahradil za ODS, Jiří Havel za ČSSD a Jiří T. Payne za SSO. Jako první vystoupil Jiří Havel, poté Jiří Payne a nakonec Jan Zahradil, který se díky zdržení na grémiu ODS, dostavil až krátce před osmou hodinou. Kandidáti měli odpovědět na následující otázky, poté na sebe reagovat a na konec byl vyhrazen čas pro posluchače na jejich dotazy. Pana Havla (stínový ministr školství za ČSSD) jsem měl již tu čest vidět na UPC expess v Duelu Antotnína Zelenky, kde se setkal s Miroslavem Šefčíkem (ředitel Liberálního institutu), kde hovořili o finanční krizi. Již zde na mne neudělal dobrý dojem a to především svými názory, které jsou vesměs opačné, nežli moje politické a ekonomické vidění. Udělal jsem si několik poznámek o tom, co jednotliví kandidáti řekli.