RegioJet pohledem ekonoma – analýza ziskovosti

Regiojet, nový konkurent ČD na trase Praha-Ostrava, ekonom jásá. Začala cenová válka a Jančura hází čísly. Opravdu je možné jezdit vlakem levně a bez dotací? Co vím, tak všude nákladní doprava vyrovnává deficit v osobní. Nejlepší způsob bude si to spočítat, což jsem také udělal.

Regiojet útočí

V pondělí vyjely první vlaky společnosti RegioJet, média mají co psát, tak to je všude. Pan Jančura se chvástá, že ČD na trati prodělávají, on bude ziskový, s tržbami cca 400-500 mil. Kč ročně (ihned.cz). Hm, tak mne napadá, proč si to nezkusit spočítat. Informací by na internetu mohlo být dostatek. Píšu kámošovi, toho to trochu chytne, ale spíše mne zásobuje články, jak soukromé dráhy fungují, a odkazy na rozhovory s Vančurou. Začínám hledat informace o vlaku a tak mne napadá, že další můj kamarád, co ho znám z gymplu, studoval dopravku, má rád vlaky a je online. Super, další informační zdroj. Je pátek devět hodin večer a jdeme si hrát s vláčky (no, Sheldon v posledním dílu The Big Bang Theory S05E03 si s nima hrál taky).

Tržby

Celkové tržby je celkem jednoduché odhadnout. Ve vlaku je 240 míst, cena 295 Kč za jízdenku Praha-Ostrava. Tato trať měří 356 km a RegioJet ji ujede za 3hodiny a 51minut.

[pokračování ..., celkem 973 slov.]
Štítky: Cestování, ekonomie, Peníze, Vlaky, Zábava

Bakalář na IES FSV UK – suma sumárum

Tři roky za mnou, studijní povinnosti splněny. Je na čase se trochu ohlédnout, zhodnotit a popsat celé dosavadní studium na našem Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Studium na VŠ – očekávání a realita

Těžko se nyní dokonale vžiji do okamžiku, kdy jsem na vysokou školu nastupoval. Vím, že jsem byl plný energie, těšil se na nové prostředí. Říkal jsem si, že první ročník ukáže, zda mne studium ekonomie bude bavit, ale vnitřně jsem chtěl tuhle školu dokončit. Ostatně, byla to moje první volba, nevím, kam jinam jít. Všichni strašili matematikou, já se více obával angličtiny. Ostatně první semestr jsem s matikou neměl vůbec problém – asi to bylo tím nadšením. Postupem času matika začala být velkým strašákem a sebrala velké množství času. Jak jsem psal v článcích o jednotlivých semestrech, moje motivace ke studiu se pohybovala jako na horské dráze. Oporu mi dělalo několik předmětů – povinně volitelných. V každém semestru jsem si našel něco, na co jsem se těšil, co mne bavilo. Tedy až na čtvrtý semestr, kdy jsem si zapsal jen povinné předměty. Nejhorší byl asi pocit, kdy jsem cítil, že jsem se nejen nic nenaučil, ale spoustu toho od střední školy zapomněl. Efektivita využití mého volného času je tristní, fyzická kondice šla ke dnu.

Ne vše je ale negativní. Poznal jsem spostu nových lidí, navázal nová přátelství a celé studium trávil v prostředí, které mi bylo velmi blízké. Ostatně právě atmosféra v naší škole, kde se všichni známe, tvoří základ toho, že jsem se do školy těšil. Během posledního semestru, kdy jsem se věnoval velmi intenzivně psaní bakalářské práce, jsem se rovněž rozhodl vycestovat na semestr do zahraničí. Chci změnit prostředí, přepnout. Nyní, když mám po státnicích, tak mám pocit, že jsem se přeci jen něco naučil, ale pravdou je, že jsem si při nástupu na VŠ myslel, že toho bude více. Na druhou stranu, když si spočítám svoji týdení hodinou dotaci předmětů, čas nutný ke studiu a především systém, není se čemu divit. Důležitá je krátkodobá paměť, jedině tak jste schopni složit rychle zkoušky.

[pokračování ..., celkem 776 slov.]
Štítky: Cestování, ekonomie, IES, organizace času, osobní rozvoj, vysoká škola

zIndex – detailní ekonomický pohled na veřejné zakázky

Veřejné zakázky jsou velmi zajímavým tématem na zkoumání, bohužel trochu takovým smutným. O tom, jak se utrácejí veřejné peníze, vypovídá také stav naší společnosti. Doktorandi na našem institutu vytvořili projekt zIndex, který veřejné zakázky hodnotí. Dnes nešlo o přednášku pro média, ale pro široké publikum.

Co je to zIndex

zIndex je projekt studentů IES FSV UK, který se zabývá veřejnými zakázkami. Je to dobrovolný PhD výzkum. Jiří Skuhrovec, Jana Chvalkovská a Petr Janský pracují na projektu ve svém volném čase, zatím nemají žádné financování. Abychom byli konkrétnější, jde veřejné zakázky větší než 2 mil. Kč. Primárním zdrojem dat je totiž ISVZ a uveřejňovací subsystém ISVZUS. Taková data jsou jednak nestrukturovaná, jednak roztříštěná, jednak chybová. No, ale to je i ve světě. takže český systém zas tak špatný není. Celkem v něm najdeme více jak 4000 insititucí, které někdy veřejnou zakázku od roku 2006 vypsalo. Neexistuje žádná kontrola. Navíc problém systému je, že veřejná zakázka pod 2 miliony v systému není. O dělení zakázek později. Na úvod trochu čísel, abychom věděli, o jak velký balík peněz se jedná: Roční výdaje na VZ jsou v ČR okolo 17,9% HDP, OECD za rok 2001 hlásí 19,9%, EU-15 méně 16,3%. Za 4 roky se u nás jedná asi o 400mld. Kč. A proč zrovna zIndex?. Začalo to index transparentnosti (tIndex), to ale bylo kritizováno, že je to jako transparency international. zIndex, tedy jako zadavatelé, zakázky.

Základní princip fungování je, že na ten web pustíte automat, který tu webovou stránku pochroustá a vyplive do databáze. No, ale ty stránky jsou každá jiná a je nutné data čistit a opravovat (třeba chybné IČO) Czech Credit Byro – spolupracují s nimi, pomáhají jim s daty z rejstříku – firmy a informace o nich. Data lze využít pro ekonomický výzkum, doporučení pro zadavatele. Problém ale je, že ten zadavatel nemá motivaci něco zlepšit. Problém je, že úředník není odměněn za to, že ušetří, ale je potrestán, když s tím něco udělá. Zákonná regulace má svá úskalí. Když budete příliš přísní, tak se soutěžit nebude. Dále třeba stanovíte minimální počet uchazečů. Ale když stanovíte hranici, tak třeba někdy jich dost nenajdete. Třeba mobilní operátoři jsou jen 3. No a tak se jeden rozhodne nabídku nepodat a končíte

[pokračování ..., celkem 682 slov.]
Štítky: ekonomie, IES, Kriminalita, Peníze, Politika, přednáška

Dobře spočítaný zisk a morální hodnoty společnosti

Přednáška pořádaná klubem investorů na VŠE v Praze. Přednáší Karel Janeček, jeden z nejbohatších Čechů. Jaké jsou zkušenosti majitele společnosti RSJ, která se zabývá obchodováním na burze? O ně a o spoustu dalších svých zkušeností a názorů se tento matfyzák podělil se studenty.

Přenáška měla začít v půl osmé, ale kluci investoři měli asi 20minut zpoždění. Dominik Škoda (spolužák z gymplu), který přednášku uváděl, nejprve představil klub investorů po formální stránce (více o tomto klubu se dočtete na ), následně krátce uvedl pana Karla Janečka z RSJ. Pro zájemce by měla být přednáška natočena a video umístěno na YouTube.com

Karel Janeček

Původní název přednášky byl „Jak vydělávat bez rizika“. To prý ovšem bylo špatně, neboť, pokud chcete něčeho dosáhnout, musíte být schopni přijmout riziko. Jeho společnost s ročním obratem (nominální hodnotou futures) 4,1*10^15 CZK. Prostě denně protočí asi 10 rozpočtů České Republiky. Zabývají se totiž „high frequency trading“, provádějí tedy až 50 obchodů za sekundu. Docela fofr a točí se tam pro nás obyčejné smrtelníky neuvěřitelné peníze. Vycházejí z myšlenky, že trh je matematická hra. Proto za ně obchoduje počítač, který si naprogramovali.

RSJ

Obchodují na burzách, jde tedy čistě transparentní obchodování. Obchodují nejen s akciemi, ale také s finančními deriváty. Jde ale prý pouze o takové trhy, na kterých přesně více, s čím obchodujete. Je zde velká konkurence, takže nelze někoho přesvědčit o něčem, že to je výhodné, i když není. No, někdo ale vydělat a prodělat musí, když mají takové zisky

Pracují na principu market creation. Tedy poskytuje likviditu a zefektivňují trh. Tedy poskytují to, aby když někdo přijde na trh, tak aby mohl obchodovat. RSJ tedy tvoří jak stranu poptávky a nabídky. Na základě algoritmu, stanovují cenu. Tedy stanovení FP (fair price), vyhodnocují (adverse selection bias). Tedy jak by mohli prodělat, kdyby k obchodu došlo. Jak ale tu FP zjišťují? Jednou z metod je korelační obchodování. Je důležité reagovat v rámci milisekund – neboť na jednom trhu lze něco koupit levněji než jinde, proto je důležité být rychlý (tedy klasické arbitráže). Obchodují futures na úroky měn, ropu, plyn, obligace. Jejich počítače jsou přímo na burze a obchodují tam, právě kvůli časové prodlevě. V Praze mají centrálu, která působí jak dohledové centrum. Praha – New York: 60ms. Chicago – Londýn: 150ms.

[pokračování ..., celkem 859 slov.]
Štítky: ekonomie, osobní rozvoj, Peníze, počítač, Politika, přednáška, studium, vysoká škola

IDE Workshop na VŠE a internetové projekty

Zúčastnil jsem se semináře, který pořádal Institut rozvoje podnikání na VŠE. Workshop: Uspějte se svým internetovým projektem, jak zněl celý název, vedl úspěšný český mladý podnikatel Martin Kasa, který svůj business rozjel na koleni při studiu na VŠ

Workshop: Uspějte se svým internetovým projektem

Čas od času se podívám na hlavní stránku VŠE, kde uveřejňují seznam akcí pro studenty. Přednáška pořádaná institutem rozvoje a podnikání mne svým popisem na stránce věnované workshopu zaujala a já byl zvědav, co se z toho vyklube. Buď to bude prezentace kariéry úspěšného podnikatele, který svůj business prodal a věnuje se tomu, co ho baví, neboť financí má dostatek, nebo se bude jednat o přehled postřehů, které se mohou začínajícím podnikavým lidem hodit.

Takže kdo to je ten Martin Kasa (k zastižení na martin.kasa na e-mailu od Google), který tento workshop vedl? Když mu bylo devatenáct (tehdy se psal rok 1999), založil internetový obchod www.kasa.cz. Rozjel to sám, takže kromě programátora a obchodníka jezdil s batůžkem po Praze a rozvážel produkty. Zkusil si tak vše, rozjel velký podnik, který po 10 letech prodal a sám se prý věnuje investování.Investování, takové honosné a dobře znějící slovo, co to ale přesně obnáší, vám nikdo neřekne Nyní ale blíže k obsahu dnešního večera.

Sleva sem, sleva tam, copak já s ní udělám?

Martin začal povídat o startupu, tedy jak projekt rozjet. Nezáleží tolik na tom, co děláte, ale jak to děláte. Platí to v každém podnikání, nejen v tom internetovém. Jako příklad si zvolil slevové servery, které k nám přišli ze zahraničí. On sám jim moc nevěřil, ale rozjelo se to u nás ve velkém a slevové portály jak vidíme rostou jako houby po dešti. Já bych tomu tedy věřil, neboť SLEVA přitáhne spoustu zájemců, kteří prahnou po tom, aby ušetřili. Je to přirozené chování založené na čemsi jako je cenová elasticita luxusního zboží a zábavního průmyslu. Slevové servery umějí své produkty dobře prodat a tak se jim v Česku daří a vypadá to, že i dařit bude.

Podobně jako začínal Martin Kasa, tak i většina „startupů“ je z toho, že něco chci a na trhu nic takovýho není, tak si to udělám sám. Na této myšlence byl také workshop postaven – cílem bylo ukázat, jak se takový nový projekt vyvíjí od počáteční myšlenky až po své uvedení.

[pokračování ..., celkem 766 slov.]
Štítky: ekonomie, Móda a trendy, nákupování, OSVČ, Peníze, přednáška, Psychologie, vysoká škola, Workshop