zIndex – detailní ekonomický pohled na veřejné zakázky

Veřejné zakázky jsou velmi zajímavým tématem na zkoumání, bohužel trochu takovým smutným. O tom, jak se utrácejí veřejné peníze, vypovídá také stav naší společnosti. Doktorandi na našem institutu vytvořili projekt zIndex, který veřejné zakázky hodnotí. Dnes nešlo o přednášku pro média, ale pro široké publikum.

Co je to zIndex

zIndex je projekt studentů IES FSV UK, který se zabývá veřejnými zakázkami. Je to dobrovolný PhD výzkum. Jiří Skuhrovec, Jana Chvalkovská a Petr Janský pracují na projektu ve svém volném čase, zatím nemají žádné financování. Abychom byli konkrétnější, jde veřejné zakázky větší než 2 mil. Kč. Primárním zdrojem dat je totiž ISVZ a uveřejňovací subsystém ISVZUS. Taková data jsou jednak nestrukturovaná, jednak roztříštěná, jednak chybová. No, ale to je i ve světě. takže český systém zas tak špatný není. Celkem v něm najdeme více jak 4000 insititucí, které někdy veřejnou zakázku od roku 2006 vypsalo. Neexistuje žádná kontrola. Navíc problém systému je, že veřejná zakázka pod 2 miliony v systému není. O dělení zakázek později. Na úvod trochu čísel, abychom věděli, o jak velký balík peněz se jedná: Roční výdaje na VZ jsou v ČR okolo 17,9% HDP, OECD za rok 2001 hlásí 19,9%, EU-15 méně 16,3%. Za 4 roky se u nás jedná asi o 400mld. Kč. A proč zrovna zIndex?. Začalo to index transparentnosti (tIndex), to ale bylo kritizováno, že je to jako transparency international. zIndex, tedy jako zadavatelé, zakázky.

Základní princip fungování je, že na ten web pustíte automat, který tu webovou stránku pochroustá a vyplive do databáze. No, ale ty stránky jsou každá jiná a je nutné data čistit a opravovat (třeba chybné IČO) Czech Credit Byro – spolupracují s nimi, pomáhají jim s daty z rejstříku – firmy a informace o nich. Data lze využít pro ekonomický výzkum, doporučení pro zadavatele. Problém ale je, že ten zadavatel nemá motivaci něco zlepšit. Problém je, že úředník není odměněn za to, že ušetří, ale je potrestán, když s tím něco udělá. Zákonná regulace má svá úskalí. Když budete příliš přísní, tak se soutěžit nebude. Dále třeba stanovíte minimální počet uchazečů. Ale když stanovíte hranici, tak třeba někdy jich dost nenajdete. Třeba mobilní operátoři jsou jen 3. No a tak se jeden rozhodne nabídku nepodat a končíte

zIndex – míra dobré praxe

Co tedy zIndex hodnotí? má 10 komponent – ty musí být kvantifikovatelné, měřitelné. Ty jsou vymyšleny stejně tak jejich váhy. zIndex je tedy míra, bezrozměrná veličina, nikoliv konečný výstup. Informace leží právě v těch komponentách, ono totiž nelze srovnávat Prahu a obec na kraji světa. Dobře jsou srovnávat třeba kraje. Ono taky to, že má někdo špatná zIndex, tak to neznamená, že dělá něco hodně špatně. Existují i výjimky – jako ministerstvo obrany, které soutěži nemusí. Vágní doporučení „chovejte se transparentně“ se přetvoří třeba že tam má přístup každý, zakázka je na internetu apod. Ale třeba jim poslali e-mail podle §106 (o poskytování informací). Tak sledovali, jak odpověděli, jestli vůbec. Zajímavé mohou být třeba informace, jestli se něco změnilo od doby, kdy do obce přišel nový starosta. zIndex není míra korupce! Už spíše místo pro korupci. Tvoření toho zIndexu je celkem složitý proces, právě z důvodu interpretace. Tedy aby zIndex byl alespoň trochu srovnatelný napříč veřejnou sférou.

Co hodnotí zIndex

Rozdělení na otevřenost, konkurence, kontrola. Nejkonrtroverznější je podíl veřejných zakázek v ISVUS na výdajích. Tedy porcování veřejných zakázek na menší, aby se soutěžit nemuselo. Dále také dodatečné navyšování smluvní ceny. Další informace se vztahují k průběhu zakázky dle ISVZUS. Ale nejhorší je právě to, co jde mimo ten informační systém. Pak jsou také zakázky vyjednané bez uveřejnění. Navíc prostě některé zakázky nemají ani dost soutěžitelů, protože nákladné nabídku vytvořit a když už je to šité někomu na míru, tak to jsou vyhozené prostředky. Navíc úředník má problém toho druhého při splnění podmínek vyhodit. Další faktory jsou o firmách. Tedy třeba firmy, které poskytují své služby jen veřejnému sektoru. Protože veřejný sektor se mění, ale firmy musí myslet dopředu trochu jinak. Tedy kdo jim dodává, tak jsou neefektivní. Jde zkrátka o to, že pouze 33% nákupů veřejného sektoru je formou soutěží. Z toho je 45% formou jednohubek. Bohužel není také seznam přihazujících. Tedy se může stát, že ostatní soutěží jen tak naoko či nabídnou mnohem vyšší cenu, aby vítěz byl zdánlivě hodně levný.

Co tedy s tím? Doporučení dobré praxe. Existují doporučení EU, transparency international, OECD… Sledovat plnění ad hoc doporučení a sledování nákupů lze. Ovšem lze toto vynutit? Motivace úředníka není, aby dostal 25 firem, kdo to má číst??? Když bude tlak veřejnosti, bude to lepší.