IDE Workshop na VŠE a in­ter­ne­to­vé pro­jek­ty

Zú­čast­nil jsem se se­mi­ná­ře, kte­rý po­řá­dal In­sti­tut roz­vo­je pod­ni­ká­ní na VŠE. Workshop: Uspěj­te se svým in­ter­ne­to­vým pro­jek­tem, jak zněl ce­lý ná­zev, ve­dl úspěš­ný čes­ký mla­dý pod­ni­ka­tel Mar­tin Ka­sa, kte­rý svůj busi­ness roz­jel na ko­le­ni při stu­diu na VŠ

Workshop: Uspěj­te se svým in­ter­ne­to­vým pro­jek­tem

Čas od ča­su se po­dí­vám na hlav­ní strán­ku VŠE, kde uve­řejňují se­znam ak­cí pro stu­den­ty. Před­náš­ka po­řá­da­ná in­sti­tu­tem roz­vo­je a pod­ni­ká­ní mne svým po­pi­sem na strán­ce vě­no­va­né worksho­pu za­u­ja­la a já byl zvě­dav, co se z to­ho vy­klu­be. Buď to bu­de pre­zen­ta­ce ka­ri­é­ry úspěš­né­ho pod­ni­ka­te­le, kte­rý svůj busi­ness pro­dal a vě­nu­je se to­mu, co ho ba­ví, ne­boť fi­nan­cí má do­sta­tek, ne­bo se bu­de jed­nat o pře­hled po­stře­hů, kte­ré se mo­hou za­čí­na­jí­cím pod­ni­ka­vým li­dem ho­dit.

Tak­že kdo to je ten Mar­tin Ka­sa (k za­sti­že­ní na martin.​kasa na e-mai­lu od Go­o­gle), kte­rý ten­to workshop ve­dl? Když mu by­lo de­va­te­náct (teh­dy se psal rok 1999), za­lo­žil in­ter­ne­to­vý ob­chod www.​kasa.​cz. Roz­jel to sám, tak­že kro­mě pro­gra­má­to­ra a ob­chod­ní­ka jez­dil s ba­tůž­kem po Pra­ze a roz­vá­žel pro­duk­ty. Zku­sil si tak vše, roz­jel vel­ký pod­nik, kte­rý po 10 le­tech pro­dal a sám se prý vě­nu­je in­ves­to­vá­ní.In­ves­to­vá­ní, ta­ko­vé ho­nos­né a dob­ře zně­jí­cí slo­vo, co to ale přes­ně ob­ná­ší, vám ni­kdo ne­řek­ne Ny­ní ale blí­že k ob­sa­hu dneš­ní­ho ve­če­ra.

Sle­va sem, sle­va tam, co­pak já s ní udě­lám?

Mar­tin za­čal po­ví­dat o startu­pu, te­dy jak pro­jekt roz­jet. Ne­zá­le­ží to­lik na tom, co dě­lá­te, ale jak to dě­lá­te. Pla­tí to v kaž­dém pod­ni­ká­ní, nejen v tom in­ter­ne­to­vém. Ja­ko pří­klad si zvo­lil sle­vo­vé ser­ve­ry, kte­ré k nám při­šli ze za­hra­ni­čí. On sám jim moc ne­vě­řil, ale roz­je­lo se to u nás ve vel­kém a sle­vo­vé por­tá­ly jak vi­dí­me ros­tou ja­ko hou­by po deš­ti. Já bych to­mu te­dy vě­řil, ne­boť SLE­VA při­táh­ne spous­tu zá­jem­ců, kte­ří prahnou po tom, aby ušet­ři­li. Je to při­ro­ze­né cho­vá­ní za­lo­že­né na čem­si ja­ko je ce­no­vá elas­ti­ci­ta lu­xus­ní­ho zbo­ží a zá­bav­ní­ho prů­mys­lu. Sle­vo­vé ser­ve­ry umě­jí své pro­duk­ty dob­ře pro­dat a tak se jim v Čes­ku da­ří a vy­pa­dá to, že i da­řit bu­de.

Po­dob­ně ja­ko za­čí­nal Mar­tin Ka­sa, tak i vět­ši­na „startu­pů“ je z to­ho, že ně­co chci a na tr­hu nic ta­ko­vý­ho ne­ní, tak si to udě­lám sám. Na té­to myš­len­ce byl ta­ké workshop po­sta­ven – cí­lem by­lo uká­zat, jak se ta­ko­vý no­vý pro­jekt vy­ví­jí od po­čá­teč­ní myš­len­ky až po své uve­de­ní.

Workshop a pro­jekt pla­teb­ní schrán­ky

„Myš­len­ka: Cho­dí mi upo­mín­ky, tak abych měl ně­ja­ké mís­to, kam by mi při­šlo, že mám ně­co za­pla­tit. Lze z to­ho vy­tvo­řit busi­ness?“ Co mys­lí­te, pů­jde? Já jsem te­dy hod­ně kon­zer­va­tiv­ní, tak ří­kám že ob­tíž­ně, pro­to­že na vět­ši­nu pla­teb si mo­hu zří­dit in­ka­so a ne­mu­sím se sta­rat. No a ten zby­tek ne­ní tak ži­vot­ně dů­le­ži­tý a mít dal­ší schrán­ku a stej­ně ty plat­by za­dá­vat, ne­ní to moc slo­ži­té?

Pojď­me se ale po­dí­vat, jak by to moh­lo fun­go­vat, na čem je to po­sta­ve­no, ta­ko­vý bra­in­stor­ming. Dů­le­ži­tá je kri­tic­ká ma­sa. Zkrát­ka když to bu­de po­u­ží­vat dost li­dí, tak se to všem vy­pla­tí, po­dob­ně ja­ko so­ci­ál­ní síť. Např. pro ma­lé živ­nost­ní­ky by to mohl být sys­tém, jak po­sí­lat fak­tu­ry a sys­tém by sám evi­do­val je­jich pro­pla­ce­nost, mož­nost na­po­je­ní na účet­ní pro­gra­my.

Jak si tak po­dí­vá­me, hmm… teď mne na­pa­dá, ta­dy snad ni­ko­ho ne­na­pad­ne, že li­dé jsou kon­zer­va­tiv­ní a spous­ta z nich oprav­du s PC ne­u­mí, ma­jí rá­di pa­pír. Tak­že aby si to kaž­dý zří­dil a cho­di­ly mu tam účty, když si ně­co ne­chá u ře­me­sl­ní­ka vy­ro­bit, spra­vit či při­pra­vit, tak to mi moc re­ál­né ne­při­jde.

Pro­jekt a je­ho fi­nan­co­vá­ní

Jed­ná se ale o pro­jekt, kte­rý na se­be mu­sí vy­dě­lat, mi­ni­mál­ně tím, že do­sta­ne­me ně­ja­ké pro nás dů­le­ži­té či za­jí­ma­vé in­for­ma­ce. Lze te­dy vy­dě­lat na zá­kaz­ní­ko­vi: znám je­ho pla­teb­ní mo­rál­ku, za co a ko­lik pla­tí. Můžu mu pak udě­lat lep­ší na­bíd­ku za po­u­ží­va­né služ­by. Ko­lik vlast­ně sto­jí při­vést jed­no­ho zá­kaz­ní­ka? Dám jim tam sle­vu na prv­ní fak­tu­ry, tím pá­dem je tam na­táh­nu. Jed­no­du­še ře­če­no mu­sí­me vždy pře­dem vy­po­čí­tat vý­těž­nost, te­dy zda se to za­pla­tí, funk­ci­o­na­li­ta se ře­ší až pak Pak se na to po­dí­vá­me sel­ským ro­zu­mem… je to sku­teč­ně re­ál­né? Mož­ná to zní směš­ně, ale ten­to po­hled je ne­smír­ně dů­le­ži­tý, ostat­ně, spous­ta li­dí se ří­dí sel­ským ro­zu­mem.

Ostat­ně fi­nan­co­vá­ní pro­jek­tu je klí­čo­vé – bu­de­me chtít pro­jekt ně­ko­mu kon­krét­ní­mu pro­dat, či si pro­jekt na se­be vy­dě­lá sám pro­de­jem svých slu­žeb, kde se­že­ne­me pro­střed­ky na roz­jezd pro­jek­tu? Vý­ho­du v tom­to ský­tá prá­vě in­ter­net, kde jsme schop­ni jed­no­du­ché pro­jek­ty roz­jet sa­mi a po­kud se to uchy­tí, pe­ní­ze na je­ho roz­ší­ře­ní na­jde­me. Po­kud chce­me jít do pro­jek­tu vel­kých roz­mě­rů, bez in­ves­to­ra a te­dy i pro­pra­co­va­né­ho pod­ni­ka­tel­ské­ho plá­nu to pů­jde ob­tíž­ně.

Zá­vě­rem by stá­lo za to ří­ci, že to by­la spí­še za­jí­ma­vá dis­ku­ze, tro­chu mne za­mr­ze­lo té­ma pro­jek­tu, kte­rý byl dle mé­ho ná­zo­ru oprav­du ne­re­a­li­zo­va­tel­ný, tak­že se ne­by­lo to­lik o čem ba­vit. Ja­ko ukáz­ka po­stu­pu, jak to v pra­xi cho­dí to by­lo ale za­jí­ma­vé. Pře­de­vším to, že je dů­le­ži­té se dí­vat na strán­ku fi­nanč­ní, de­tail­ní funkč­nost se ře­ší až na ko­nec.