Miliho Blog

Blog o ekonomice, financích, podnikání na internetu a dalším.

Jak studovat v cizině: Hlásím se na Erasmus

Studium v cizině již dnes není ničím exotickým, naopak se stává pomalu standardem. Mezi nejznámější možnosti vycestování do zahraničí v průběhu studia patří program Erasmus, který svým účastníkům poskytuje řadu výhod. Tak jsem se taky přihlásil.

Co to ten Erasmu s je

ErasmusZdroj: erasmusexchange.blogspot.com
Ač je program Erasmus velmi známý, tak si určitě zaslouží alespoň krátké představení, když o něm budu mluvit podrobněji. Program Erasmus umožňuje studentům vyjet na jeden až dva semestry do zahraničí. Jde to samozřejmě i bez Erasmu, Erasmus ovšem studenty podporuje finančně a také administrativně. Finanční podporu využijí především studenti východní Evropy pro cesty na západ, kde jsou životní náklady výrazně vyšší. Administrativní podpora spočívá především v (relativní) jednoduchosti – stále jste studentem své školy, v zahraničí neplatíte školné, více se o vás starají apod. Studijní pobyt v rámci programu Erasmus se postupně stal synonymem pro semestr plný zábavy strávený v zahraničí. Někteří studenti jedou pouze za poznáním nového prostředí či si chtějí zpestřit svůj osobní život, studijní stránku odkládají stranou. Nelze to brát jako pravidlo, pro mne Erasmus vytváří možnost poznat právě jiný způsob výuky, vedle zlepšení cizího jazyka a poznání nové země a dalších studentů.

Alternativy k Erasmu

Strávit semestr v zahraničí se pomalu začíná brát jako nutnost. Svět se stává více globální, velké korporace tvoří mezinárodní pracovní prostředí a znalost angličtiny je esenciální. V rámci Evropy lze velmi dobře cestovat za studiem, vedle programu Erasmus tak existuji i další možnosti. První z nich je z principu jednoduchá – prostě se rozhodnete studovat v zahraničí a vše si zařizujete jako regulérní student. Má to výhodu v tom, že si tak můžete vybrat školu a obor dle své libosti, zda se tam dostanete a jak sit o zafinancujete je vaše starost. Vraťme se ale k dotovaným možnostem – administrativně jednodušší jsou bilaterární dohody mezi školami. Zjistěte si na zahraničním oddělení, kam se dá vycestovat a jaké jsou podmínky. Míst je často velmi málo, ale destinace bývají po celém světě, takže se podíváte třeba do Austrálie, Asie či lákavé Ameriky. Škola k takovýmto výjezdům zpravidla nabízí finanční dotaci do určité výše a určitého procenta vykázaných nákladů.

Méně známým programem je tzv. Freemover. Jedná se opět o dotovaný program, ale peníze vám dává přímo ministerstvo, školu si ale vybíráte dle svého uvážení, tedy je to vhodné tam, kam se s Erasmem nedostanete, protože není mezi vaší a vými zvolenou školou uzavřena smlouva. Více naleznete zde či na oficiálnějším zdroji www.naep.cz.

Moje myšlenky před podáním přihlášky

Ač jsem dlouho chtěl celé studium dokončit co nejdříve, rozhodl jsem se, že by přeci jen nebylo od věci využít možnost zahraničního výjezdu přes program Erasmus. Výhody jsou zřejmé – finanční dotace a zaběhlé administrativní postupy. Definovat přesně cíle, či záměr, s jakým přihlášku podávám není úplně jednoduché. Samozřejmě, rád bych si procvičil angličtinu a podíval se, jak se studuje na VŠ v zahraničí (jak to vypadá na střední škole v Německu už vím) a získal zajímavou zkušenost do života. Přeci jen, když se o sebe musíte starat sami v zahraničí v neznámém prostředí, je to trochu jiné než doma v ČR. Dalším motivem je touha po změně. Na IESu to je s mojí motivací ke studiu jako na horské dráze, navíc stále pořádně nevím, co bych mohl dělat, tedy představu do určité míry mám, ale není zcela konkrétní. Pohled na seznam předmětů vyučovaných na našem institutu říká jediné – je to podobné jako na bakaláři, velký výběr ani na tak malé škole očekávat nelze. Chci si zapsat předměty, které u nás na IESu nenajdu, pokud možno také trochu praktické, ideální by bylo spojení se světem ICT.

Výběr školy

JazykyZdroj: www.sxc.hu
Podobně jako při výběru vysoké školy jsem šel spíše opačným – vylučovacím způsobem. Konkrétně bylo mým přáním jet nejprve do Švédska na Stockholm school of economics, ale na tu se v rámci programu Erasmus nedostanu. Další 2 školy v této zemi, kam bych mohl vyjet, mne nezaujaly. Vyloučil jsem Německo, kde jsem již byl, podobně také Rakousko, velmi rád bych studijní program v angličtině – můžu si škrtnout státy jako Španělsko, Francie a Itálie mne také neláká. V Bruselu jsem jednou byl a obecně Belgie mne nijak nepřitahuje. V Anglii nic na výběr nemáme (jedině přes oddělení zahraničních styků a výběr univerzit pro magistry je tristní), dostávám se ke svým favoritům, oba leží v Nizozemí: Amsterdam a jako alternativa Maastricht.

V Nizozemí a především na Universiteit Maastricht mají jiný způsob výuky – říkají mu PBL (Problem based learning). Spousta práce během semestru, to by mi mohlo vyhovovat, zároveň se jedná o velké školy, takže výběr předmětů je obrovský a uspokojí snad každého.

Podání přihlášky

Po spuštění systému jsem si založil 3 přihlášky (Amsterdam a 2x Maastricht) a u každé vyplnil vše potřebné, tedy de facto jen osobní údaje, neboť studijní program se zatím nevyplňuje, přihláška v elektronické aplikaci je celkem triviální. Zláštní je výběr úrovně jazyka Smajlík :D – možnosti jsou „studuji“ a „mám dostatečné znalosti pro přednášky“. Zvolil jsem druhou možnost, neboť studuji ekonomii. Stačí už jen vytisknout – protože zaměstnanci nemají do studentské části přístup Smajlík :D. Odevzdáváme tedy přihlášku, přes kterou je velkým písmem napsáno „VZOR“. Tomu říkám systém! A jede na něm celá Karlova Univerzita již několik let!

V požadavcích je kromě výpisu známek také studijní projekt. Ehm, co to je? Po chvilce hledání a ptaní jsem zjistil, že se jedná o alternativu motivačního dopisu, ve stručnosti sepsat kdo jsem, proč chci jet tam a tam, jaká je má vize a přinos. Od několika starších studentů dostávám pár rad, jak by to asi mělo vypadat. Přidávám ještě hezkou úvodní stránku. Prospěch mám na místní poměry velmi kvalitní, tak by snad neměl být problém se dostat. Do Amstru se hlásí ještě jedna spolužačka a lepším průměrem, ale zároveň by ráda do Anglie, kam se určitě dostane. Inu, uvidíme. Jak to dopadlo najdete v pokračování nazvaném Jedu na Erasmus: Výběrové řízení na FSV UK.

Odkazy pro informace o Free-mover a Erasmu

  • Něco o Free-movers – link
  • Zkušenost s free-movers – link
  • Informace pro studenty Univerzity Karlovy v Praze – link a link
  • Databáze dotazníků od studentů, kteří vycestovali s Erasmem – link
Poslední úprava provedena 16. 3. 2011, zhlédnuto: 1081-krát.
Celkem 947 slov.
články Příbuzné články:
štítky Štítky:Cestování, ekonomie, Erasmus, IES, osobní rozvoj, studium, Svět, vysoká škola
Pokud se Vám článek líbil, zazáložkujte jej prosím: Kliknutím na ikony můžete doporučit článek dalším lidem
  • Linkuj
  • Jagg
  • Topodkazy
  • Google
  • Facebook
  • vybrali.sme.sk
  • Mediablog
  • Topčlánky
  • Bookmarky.cz
  • Digg
  • TwitThis
  • Live


comments Komentáře (0):