Pracovní prostředí a produktivita práce

Sedím na lavičce a píši a najednou si uvědomuji, jaká je to tu pohoda. Zamýšlím se a dostávám se k tématu pracovního prostředí. Vliv našeho okolí na naši osobu je obrovský a zásadním způsobem tak určuje naši náladu a při práci její efektivitu.

Je pondělí odpoledne, zatažená obloha, takže na focení nic moc, jsem v Německu, do města se chystám zítra, nikdo ze známých není online nebo poblíž, že bychom někam zašli. Sedět doma se mi nechce, tak jdu ven. Okolí už mám trochu prochozené, tak si někam sednu a něco si přečtu. Do batohu strkám notebook pro případ, že mne čtení otázek z pojišťovnictví přestane bavit. Po krátké procházce (asi 4km) usedám na lavičku, naproti je políčko 50x100m obklopené úzkým pruhem lesíka. Kolem vede cestička, kde chodí lidi na procházky převším se psy, ale celkem zřídka, takže tu je klid. Sluníčko sporadicky vykoukne, jinak je obloha zatažena, ale neprší.

Každý je jiný – já potřebuji klid

Kolem slyším, kromě sem tam prolétajícího letadla, zvuky přírody – cvrček, sova, datel, vrána, kos, včela. Toto úžasné skoroticho je pro mne povzbuzující a pohlazující duši. Je mi velice příjemně, dokáži se uvolnit, ale i soustředit a tak se mi i krásně píše. Jsem typ člověka, který na své soustředění potřebuje ticho a klid, minimum rušivých vlivů. Taková kavárna či rušná kancelář u rušné ulice je místo, kde soustředění hledám jen težko. Tím mne napadá, jak je pro mne důležité mít svůj osobitý pracovná prostor – nejedná se jenom o míru hlučnosti, ale také např. pořádek, teplotu, velikost. Mám rád pořádek a detaily, dostatek světla, ale ne přímé slunce Inu, je toho hodně, pokud se však vše sejde, cítím se opravdu v pohodě. K dobrému soustředění mi někdy pomůže také hudba – nikoli však hlasitá či s velkým množstvím textu (pak se soustředím na text a ne na práci ), spíše instrumentální, tedy klasika a to jestě ne s velkými dynamickými skoky.

Znám ve svém okolí ale spoustu lidí, kteří to mají naopak. Nedokáži pochopit, jak se mohou dobře soustředit u hlasitějšího poslechu např. rádia či rockové hudby. Nepořádek na pracovním stole jim nevadí, naopak vyhovuje :/. Míti na svém stole takovou neorganizovanost věcí mne znervózňuje, neboť nemám přehled.

Ideální pracovní prostředí

Potřebuji sice klid, ale také já jsem tichý a klidný, pokud naplno pracuji, něco řeším, soustředím se. Pokud se něco učím, říkám si to polohlasem, ale jiné zvuky neproduji, neboť jejich tvorba by mi ubrala na soustředění. Lidé jsou různí a každý má rád jiné praconí prostředí, ve kterém se cítí nejlépe. O tom jsem se také dověděl na semináři o komunikaci. Rada je tedy jasná. Zamyslete se krátce nad tím, jaké prostředí vám nejvíce vyhovuje a podle toho si uzpůsobte své pracovistě. Klíčové otázky:
Ticho nebo rušněji?
Světlo nebo tma?
Strohost a funkčnost nebo ozdobnost?
Mají věci vždy své místo?
Jsem tu jen já nebo i ostatní?

Po necelých třech hodinách se slunko blíží k západu a pokud vykoukne, obarví se vše do zlatova – začíná zaltá hodinka. Za celou dobu jsem toho spoustu promyslel, něco vytvořil, užil jsem si to. To vše díky tomu, v jaké jsem byl prostředí, neboť moje okolí, příroda, mi umožnili dokonale se soustředit a kochat se pohledem do kraje a na několik mladých, blonďatých či tmavovlasých sympatických slečen, které prošly se svým čtyřnohým mazlíčkem okolo.