The social network (Život online) – film o facebooku

Viděl jsem film o Facebooku, Social Network, dle českého překladu „Život online“. Nevěděl jsem, co od toho čekat, zda to bude více dokument či naopak volně pojatý příběh. Byl jsem mile potěšen, byl mne nadchl.

The Social Network (Život online)

Nevím, kdo vymyslel překlad „Život online“, zařadil bych jej mezi ty podivnější překlady názvů filmů. Film se přeci nezabývá životem online, ale tím, jak se jedna sociální síť stala velmi populární. Hlavním motivem je život jejich zakladatelů. Jak se změnil, čím byla sociální síť „The facebook“ ovlivněna. Musíme samozřejmě filmové pojetí brát s rezervou, velice by mne však zajímala reálná povaha hlavních postav. Možná by nebyla tak zajímavá pro masy, třeba naopak. Kdo ví.

Trocha faktografie

Film má dle ČFSD celkem vysoké hodnocení. 2 hodiny dlouhý životopisný snímek od režiséra Davida Finchera a scénaristy Aarona Sorkina. Hlavní postavy hrají Jesse Eisenberg (Mark Zuckerberg), Justin Timberlake (Sean Parker), Andrew Garfield (Eduardo Saverin), Rooney Mara (Erica Albright) a další.

Život online

Nehodlám tu popisovat nějak do podrobna děj filmu. Co je zajímavé, je propojení dvou příběhů – vyprávění toho, co se stalo – vložené do současně probíhajícího procesu ohledně podílů na společnosti. Film je tak napínavější a dynamičtější. Osobně se mi nejvíce líbí prvních 15minut filmu. Je to sice hodně „geeky“, ale je to velmi vtipné. Celý film je pojat veseleji, herecké vyjádření i kamera je působivá a poutavá. Hudba je parádní, ač sama o sobě tak zajímavá není. (Narozdíl od hudby k mému oblíbenému filmu „Čistá duše“. Tam jsou sice skladby na jedno téma, ale rád si je poslouchám samotné.)

[pokračování ..., celkem 537 slov.]
Štítky: Facebook, Film, Móda a trendy, Psychologie, Recenze, Sex a vztahy, vysoká škola, Zábava

Tajemství Top Managerů – P&G Academy

Přednáška společnosti Procter&Gamble na téma „Tajemství Top manažerů.“ Přednáška pro studenty v rámci vzdělávacího a prezentačního projektu P&G Academy. Neodcházel jsem z toho nijak nadšen, ale velmi pobaven.

P&G Academy

Přednáška se konala od 13 hodin v prostorách hotelu Grand Majestic v centru Prahy. Začněmě ale od začátku, tedy jak jsem se k tomu dostal. Na stránkách našeho institutu (IES) jsem nalezl mezi dalšími také odkaz na přednášku v rámci P&G Academy. Jako u ostatních podobných společností, které si své zaměstance hledají jinde, je jejich web tristní a naprosto nepoužitelný. Registrace mi tak trochu času zabrala a to jsem počítačově celkově gramotný jedinec. Chtěli po mne všechno možné, stejně si mne pak akorát odškrtnou na seznamu, ale když to vše nevyplním, nemůžu přihlášku odeslat. No, hlavně, že se podařilo. Asi po třech dnech mi přišlo potvrzení mé účasti na přednášce. Fajn, počítají se mnou. Zapisuji si do kalendáře termín. Hm, budu muset zatáhnout cvika z ekonometrie, ale to si dopíšu.

Tajemství Top Managerů

Přednáška začala dle očekávání představením společnosti. Povídali nám dva Petrové. Oba na velmi vysokých pozicích, ale z jejich projevu jsem měl pocit, že to jediné, co ovládají je řízení práce ostatních. Přišlo mi trochu divné, že nám o historii působení společnosti v ČR vypráví takový mlaďoch. No, světe div se, ono mu je snad 40. Jeho pracovní zařazení je obecně „Sales“, ale oni tomu říkají „Customer Business Development“. Důvodem je právě správnější označení, neboť se jedná o práci se zákazníkem a starání se o jeho „Business“.

Poté, co nám představili sebe a svou kariéru u P&G se dostali k oněm tajemstvím top manažerů. Nemůžu říci, že by mne přednáška něčím vyloženě zaujala. Dělal jsem si poznámky snad jen k na každém snímku prezentace přítomným chybám v angličtině a k slovní zásobě přednášejících. Přednášeli česky, prezentace byla v angličtině a do své mluvy házeli anglická slovíčka, ačkoli se přiznali, že jim jazyky moc nejdou. To bylo asi jediné tajemství, které ovšem nebylo přímo napsané v prezentaci. dalším by mohla být znalost matematiky. Na otázku kolik pracuje v P&G žen byla odpověď: „U nás je asi 60% mužů a 30% žen.“ Na snímku je rok založení 1837, on se na to podívá, počítá a pak řekne. „To je nějakých 163let.“ Ještě jedna perla se mu podařila, bohužel jsem si ji nepoznamenal. Teď to vypadá, že si píšu jen špeky, ale ono na druhou stranu co jiného si poznamenat, když nic nezajímavého neřekli? Co mne zarazilo, že člověk, který se v anglicky mluvícím prostředí pohybuje takovou dobu a na takových pozicích ve firmě založené na prodej, neumí pořádně anglicky. To mi skoro vyrazilo dech. Alespoň měli zajištěno dobré občerstvení.

[pokračování ..., celkem 641 slov.]
Štítky: nákupování, Peníze, přednáška, studium, Svět, vysoká škola

Muž ve stínu (The Ghost writer) – zajímavý film

Po delší době jdu opět do kina. Jde více méně o náhodu, film „Muž ve stínu“ vybrali spolužáci v rámci Francouzského filmového festivalu. Dle hodnocení jde o kvalitu, tak jsem zvědav, co z toho vyleze. Obsazení i režie špičková.

Muž ve stínu (The ghost writer)

Přináším krátký pohled na celkem zajímavý film. Budu stručný. Ač jsem chtěl psát více o ekonomii, spíše píšu o filmech. Muže ve stínu režíroval Roman Polanski, v hlavních rolích se představil Ewan McGregor jako spisovatel (jeho jméno není za celou dobu zmíněno), Pierce Brosnan v roli britského ex-premiéra Adama Langa, Olivia Williams jako jeho žena Ruth a další (třeba ze Sexu ve městě známá Kim Cattrall). V roce 2010 natočený thriller přináší 128minut dlouhou podívanou. Ač by se děj měl odehrávat především na ostrovech patřících USA, natočen je v Evropě. Příběh je propleten záhadami, na které spisovatel postupně přichází. Ať co se smrti jeho předchůdce Mike McAry týče, tak života premiéra Adama Langa a jeho ženy Ruth. Zanedlouho is tak „duch“ uvědomí, že se zapletl do politických bojů, kdy se v pozadí skrývají tajemství, jejichž znalost ohrožuje na životě. Prostředí ještě více podtrhuje náladu celého snímku, kdy nevíte, kdo na jaké straně stojí a komu lze věřit. Ukáže se, že Mike skutečně věděl příliš mnoho na to, aby mohl mlčet?

[pokračování ..., celkem 369 slov.]
Štítky: drama, Film, Kultura, Recenze, Zábava

Průběh výběrového řízení na vedoucí pozici

Při hledání práce je vždy nejvíce obávaný pohovor. Měl jsem nyní možnost se podívat na celý proces ze strany zaměstnavatele. Článek obsahuje takový malý pohled do zákulisí výběrového řízení, kterého jsem se účastnil jako pozorovatel. Hledáme nového vedoucího katedry jazykové přípravy.

Žádosti o práci

Už jsem psal, jak jsem si hledal práci; nyní jsem v rámci mimoškolních aktivit jako člen akademického senátu byl přítomen na výběrovém řízení. Pohled z druhe strany je hodně zajímavý a především mi poskytl cenné informace o tom, na jaké otázky je dobré si připravit odpověď. Osobně mne mimo jiné překvapila kvalita odevzdanych přihlášek. V požadavcích – inzerát byl zveřejněn na internetu a v novinách – byla kromě životopisu také představa o koncepci. Ta však, nevím proč, nebyla vždy přiložena. Odtud pak plynula i informovanost jednotlivých uchazečů o naší fakultě – jen připomenu, že studuji FSV UK. Velice bych rád viděl podobu odevzdaných žádostí o práci, kdy ještě světu nevládli počítače. Nemám s užíváním počítače problémy, naopak patřím mezi zkušenější uživatele a nemám problém si odpovědi najít. Nejednak je tomu i při formátování životopisu či průvodního dopisu. Jestliže někdo žádá o práci, tak bych očekával, že si s tím uchazeč dá práci. Navíc stačí pouze jednou, neboť formátování může použít i příště. Pojďme se ale nyní věnovat samotnému výběrovému řízení, o podobě dokumentů se rozepíši někdy jindy. Zkrátka očekával jsem vyšší průměrnou úroveň, ale nemohu říct, že by to bylo vyloženě špatné.

Pohovor s uchazeči

Nejzajímavější a nejdůležitější část procesu přijímání nového kandidáta. Nevím, podle čeho bylo stanoveno pořadí, nenašel jsem v tom nějaké pravidlo. Každý uchazeč byl informován, kdy se má dostavit. Postupně jsme si je zvali a kladli jim otázky. Jako zástupce senátu jsem mohl také pokládat otázky. Moje otázka byla na každého kandidáta stejná, týkala se aktuálního problému – jazyků. Není to sice záležitost pouze vedoucího katedry jazykové přípravy, ovšem stará se o lektory a měl by mít představu, jak by to mělo fungovat. Uchazeč byl vždy vyzván, aby se nám pouze stručně představil, krátce např. doplnil svoji koncepci – či aby nám řekl svoji představu, pokud koncepce nebyla přiložena. Pokud uchazeč odevzdal kvalitní životopis a průvodní dopis, bylo na co se ptát, což bylo dobré. Bohužel se někteří kandidáti nemohli dostavit. Byla to určitě škoda; otázek na kandidáty se vždy našly a bohužel bez osobního setkání jsme se jich neměli jak zeptat.

[pokračování ..., celkem 587 slov.]
Štítky: Práce, vysoká škola

Banka roku 2010 – podivná soutěž

Banka roku 2010. Každoročně Fincentrum vyhlášuje banku roku. Uviděl jsem článek o letošním ročníku na internetu a jelikož jsem nějak nepochopil, proč se tou letošní stala Česká spořitelna, prozkoumal jsem se podmínky, abych se celé soutěži podíval na zoubek.

Banka roku 2010

Bankou roku se dle Fincentra stala Česká spořitelna před Komerční bankou a Raiffeisenbank. Divné. Vítěz je volen porotou, kdy členové nejsou nijak zainteresování v hodnocených institucích (hm, asi nikdo z nich nemá účet ) a mělo by jít o zástupce ze širokého spektra uživatelů i odborníků (dle idnes.cz). Hm. Nevím, co je na „spořce“ tak fascinuje, moje osobní zkušenost s touto institucí je nevalná.

Moje banka roku

Je pro mne ČSOB, poté mBank. Soudím tak z vlastní zkušenosti, které s bankami mám. Můj pohled je ryze a subjektivní spojený s tím, jaké mi banky nabízejí účty pro studenty. Nechci teď zabředávat do diskuze, proč by vůbec měli studenti nějaké výhody v bankách mít, ale když už jsou, tak srovnávám, která banka nabídne jaké podmínky a služby.

mBank má své služby zcela zdarma a to včetně inkasa a to ač jsem či nejsem student. ČSOB má pro mne všechny služby zdarma, má výbornou síť poboček, bankomatů a kdykoli jsem s pracovníky banky jednal, bylo to věčné, vstřícné a ochotné jednání. Ve „spořce“ jsem vždy čekal, následně půl hodiny kontrolují můj účet, nabízejí věci, které musím odmítat, ač jsem přišel s úplně jiným cílem. Výjimkou pro mne bylo jednání na pobočce v Praze 5. Malá pobočka, kde jsem tedy jednal s vedoucí, neb bylo těsně před zavíračkou. S klientem přede mnou zacházela velice opatrně, ač se na ní rozčiloval, nabízela mu schůzku, kde by se mohli probrat jeho možnosti.

[pokračování ..., celkem 392 slov.]
Štítky: ekonomie, Móda a trendy, Peníze