Průběh výběrového řízení na vedoucí pozici

Při hledání práce je vždy nejvíce obávaný pohovor. Měl jsem nyní možnost se podívat na celý proces ze strany zaměstnavatele. Článek obsahuje takový malý pohled do zákulisí výběrového řízení, kterého jsem se účastnil jako pozorovatel. Hledáme nového vedoucího katedry jazykové přípravy.

Žádosti o práci

Už jsem psal, jak jsem si hledal práci; nyní jsem v rámci mimoškolních aktivit jako člen akademického senátu byl přítomen na výběrovém řízení. Pohled z druhe strany je hodně zajímavý a především mi poskytl cenné informace o tom, na jaké otázky je dobré si připravit odpověď. Osobně mne mimo jiné překvapila kvalita odevzdanych přihlášek. V požadavcích – inzerát byl zveřejněn na internetu a v novinách – byla kromě životopisu také představa o koncepci. Ta však, nevím proč, nebyla vždy přiložena. Odtud pak plynula i informovanost jednotlivých uchazečů o naší fakultě – jen připomenu, že studuji FSV UK. Velice bych rád viděl podobu odevzdaných žádostí o práci, kdy ještě světu nevládli počítače. Nemám s užíváním počítače problémy, naopak patřím mezi zkušenější uživatele a nemám problém si odpovědi najít. Nejednak je tomu i při formátování životopisu či průvodního dopisu. Jestliže někdo žádá o práci, tak bych očekával, že si s tím uchazeč dá práci. Navíc stačí pouze jednou, neboť formátování může použít i příště. Pojďme se ale nyní věnovat samotnému výběrovému řízení, o podobě dokumentů se rozepíši někdy jindy. Zkrátka očekával jsem vyšší průměrnou úroveň, ale nemohu říct, že by to bylo vyloženě špatné.

Pohovor s uchazeči

Nejzajímavější a nejdůležitější část procesu přijímání nového kandidáta. Nevím, podle čeho bylo stanoveno pořadí, nenašel jsem v tom nějaké pravidlo. Každý uchazeč byl informován, kdy se má dostavit. Postupně jsme si je zvali a kladli jim otázky. Jako zástupce senátu jsem mohl také pokládat otázky. Moje otázka byla na každého kandidáta stejná, týkala se aktuálního problému – jazyků. Není to sice záležitost pouze vedoucího katedry jazykové přípravy, ovšem stará se o lektory a měl by mít představu, jak by to mělo fungovat. Uchazeč byl vždy vyzván, aby se nám pouze stručně představil, krátce např. doplnil svoji koncepci – či aby nám řekl svoji představu, pokud koncepce nebyla přiložena. Pokud uchazeč odevzdal kvalitní životopis a průvodní dopis, bylo na co se ptát, což bylo dobré. Bohužel se někteří kandidáti nemohli dostavit. Byla to určitě škoda; otázek na kandidáty se vždy našly a bohužel bez osobního setkání jsme se jich neměli jak zeptat.

Koho doporučit?

Mezi pohovory, jsme vždy prohodili několik vět, co nás zaujalo od daném kandidátovi a když bylo trochu více času, tak jsme daného uchazeče i trochu prodiskutovali. Závečená diskuze se následně zaměřila na několik těch nejvhodnějších kandidátů. Poté každý člen komise – tedy až na mne, já jsem byl pouze jako pozorovatel – dostal hlasovací lístek a následovala tajná volba. pořadí bylo velice těsné, měli jsme několik opravdu velice vhodných kandidátů. Závěrem je ovšem dokument, kde děkanovi doporučujeme pouze jedno jméno. Shodli jsme se ovšem na tom, že děkanovi ovšem předložíme také to, co nás zaujalo na dalších kandidátech, neboť by byli určitě naší fakultě určitě vítáni. Jak jsem byl z prvního pohledu na odevzdané přihlášky trochu zaražen, osobní pohovory mne potěšily a nakonec nebylo vůbec lehké zvolito toho nejvhodnějšího. Jsem tak trochu rád, že jsem nemusel hlasovat.

Praxe a vzdělání

Vzhledem k tomu, že bych se jednou rád o místo, kde bych řídil lidi, v budoucnu ucházel, zjistil jsem, že je dobré mít předchozí praxi, ovšem kde ji získat? Vhodný způsob je přes vlastní podnikání, nebo povýšením v práci. Vzdělání je také důležité, stejně tak praxe v oboru. Samoržejmě, že splnění naprosto všech požadavků z vás udělalo ideálního kanadidáta, na jejich splnění je však potřeba spousta energie a především času.

A co bych doporučil po této zkušenosti? Věnujte přípravě více času, připravte si především to, co se po vás chce a připravte si něco bližšího o praxi, která se k místu, o které se ucházíte, váže.