Motivace zvenčí je jako smrad – recenze bestselleru

Schopnost motivovat sebe i druhé rozhoduje o úspěchu či neúspěchu. Jak motivační řeči ovlivňují výkonnost lidí a týmů popisuje se své knize Ivo Toman, který má pověst tvrdého řečníka a velkého motivátora.

Autor se pouští to kritiky motivace argumentem, že je to v rozporu s hodnocením. Hm, tak na tom sice něco pravdy asi bude, ale nevím, proč by nutně hodnocení muselo vždy demotivovat. Souhlasím s tím, že je to nepříjemné, ale spíše se přeci budu snažit, abych byl ohodnocen dobře. Další problém motivačního povídání a školení vidí Ivo Toman v tom, že zkrátka ne všichni mohou uspět, protože prostě většina lidí na to nemá, chybí jim vnitřní motivace. Postupně se tak zhruba ve čtvrtině dostává k hlavnímu tématu knížky – vnitřní šipky, která určuje náš směr a také úspěch. Tož koncept je to zajímavý, otázkou je, jak jej autor uchopí a dále rozvede.
Vnitřní motivace – naše šipka
„Vnitřní motivace je nespokojenost se současným stavem spojená s aktivním odstraňováním příčin nespokojenosti.“Dostáváme se tak k jediné myšlence celé knihy a to, že ta naše šipka uvnitř určuje, zda budeme nebo nebudeme úspěšní – nezáleží pouze na její existenci, ale tak na jejím směru. Proto třeba někdy chvíli trvá, než ten svůj směr najdeme a rozvíjíme se v něm. Nu, kdo by to byl řekl, co?
Protože motivace je spojená s vedením lidí a manažeři se snaží podřízené motivovat – což je prý špatně, páč to nemá smysl – pan Toman si dělá reklamu na svoje školení "Základy vedení lidí". Zdůrazňuje, že je nutné hledat lidi se silnou vnitřní šipkou, kteří ji mají podobnou jako naše firma. Ostatní vyházet, protože lidi bez šipky jsou looseři, kteří za nic nestojí a budou vždy neúspěšní. Na školení se dovíte, jak takové lidí najít.
Překulí se polovina knížky a stále se to mele o šipce a o tom, že vnější motivace rychle vyprchá a jsou to vyhozené peníze, protože kdo vnitřní motivaci má, vnější nepotřebuje a kdo nemá, tak mu to stejně nepomůže. Očekával bych, že tedy autor trochu zabrousí do pole, zda se šipce dá trochu pomoci, ale místo toho následuje takový přehled psychologického náhledu na to, co nás motivuje, jak jsme odlišní a zda od zvířat, jak vnímáme autority a podobně. Možná tak zajímavá je zmínka o relativní deprivaci, tedy jak se srovnáváme s ostatními, kteří jsou na tom podobně. Protože knížka je o šipce, občas se v textu zase objeví. Vtipný je vzorec na motivaci k výkonu
Motivaci raději mít, než o ni číst
Motivace nám pomáhá splnit si nějaké vytyčené cíle. Tak tomu ale asi není, protože pan Toman zásadně doporučuje stanovit si větší cíle, abychom umřeli při snaze jich dosáhnout. Pokud si stanovíme cíle snadné, tak nás to neposune Nu, knížka by se dala shrnout tak, že motivovat lidi nejde, tak za knížku nevyhazujte peníze a objednejte si motivační přednášku od pana Ivana Tomana za 60 000 hodinu (bez DPH)
. Nu, uvažuji, jak moc zahozené odpoledne to bylo.
Celkem 544 slov.