Miliho Blog

Blog o ekonomice, financích, podnikání na internetu a dalším.

Bohatý táta, chutý táta – Robert T. Kiyosaki

Dočetl jsem publikaci od známého autora Roberta Kiyosakiho, který se snaží osvětlit problematiku finančí gramotnosti a kniha Bohatý táta, chudý táta je dle mého názoru velice zajímavá, ovšem dívám se na ni také dosti kritickým pohledem.



Bohatý táta, chudý tátaZdroj:
Měl bych začít asi tím, kde jsem se o knize dověděl a jak jsem se k ní dostal. První zmínku jsem o této publikaci našel celkem náhodou na internetovém fóru o internetovém podnikáni, kde se jeden nováček ptal na to, jakou by mu doporučili literaturu pro podnikání. Jednalo o mladíka okolo 15-16let, který nevěděl, kde začít. Musím uznat, že když vidím mladé lidi ve věku 13-14let, kteří se „živí“ programováním webových stránek, přidáváním obsahu a podobnými brigádami, je mi jich líto, neboť si asi neuvědomují, o jaké krásné časy přicházejí a oddalují od společnosti. Na druhou stranu mi je jasné, že čím dříve začnou, tím dříve začnou vydělávat velké peníze, které mohou udělat člověka šťastným, dostat jej výše na společenském žebříčku a také splnit spoustu snů. V okamžiku, kdy jejich vrstevníci začnou spořit první koruny už budou mnohem dále.

Mohlo by se zdát, že jsem uhnul od tématu, ale není tomu tak. Kniha přesně toto také popisuje – jak se autor již jako malý kluk učil, co to je obchod, co jsou finance a jak fungují. Abych se ovšem vrátil k tomu, proč mne kniha zaujala. Je jasné, že už samotný název přitahuje pozornost, o co asi půjde? Kniha byla vychválena a po shlédnutí několika recenzí na internetu jsem se rozhodl, že si ji také přečtu a podívám se co je na tom všem pravdy. U nás v knihovně byla bohužel vypůjčena a tak jsem musel čekat, pak nebyl čas a až nyní, kdy jsem se po prázdninách dostal do Prahy ke studiu ekonomie, tedy světa peněz jsem si na tuto knížku opět vzpomněl a zašel do knihovny.

Obsah knihy

Robert T. KiyosakiZdroj:
Autor jde formou příběhu vyprávění svého života popisuje, jak se dostal ke svému postavení, svému vzdělání, především finanční gramotnosti. Název trochu napovídá, že Robert měl dva táty. Nejspíše si řeknete, že to není možné, stejná byla i moje reakce, pak jsem ale pochopil. Autor měl skutečně jen jednoho otce, ale otce svého přítele a obchodního partnera Mikea, pokládá za svého druhéto tátu, neboť to byl právě on, kdo mu ukázal tu správnou cestu. Robert T. Kiyosaki nazývá svého otce jako „chudý táta“ nebo také „vzdělaný táta“. Důvodem bylo zaměstnání jeho otce – učitel. Tím, že měl Robert od mládí dva vzory, dva pohledy na svět, dvě možnosti, dvě cesty jak jíž životem a hlavně dve odlišné skutečnosti postavené na dvou odlišných názorech, které stojí proti sobě, mohl se rozhodnout, co pro něj bude lepší, koho poslechne – zda svého „chudého“ nebo „bohatého“ tátu. Jak se vám asi jasné, rozhodl se pro bohatého tátu.

Autor klade důraz na několik svých názorů ohledně zaostalého školství a začitého dogmatu, kdy rodiče svým dětem říkají „Pilně se uč, měj dobré známky, aby sis našel dobrou práci.“ S tím on naprosto nesouhlasí a zdůrazňuje potřebu finanční gramotnosti, která vede při dobrém pochopení a správném jednání k finanční nezávislosti.. Myšlenkou celé knihy, která se stále opakuje je prosté:„Chudí pracují pro peníze, bohatí nechávají za sebe pracovat peníze“. Jsou zde tedy vysvětlovány a popisovány základní pojmy týkající se toku našich peněz, tedy co to jsou aktiva, pasiva, investice, bilance, výsledkovkaa další. Poté, co ukáže jak se vyvíjel jeho živto a jeho bohatství rostlo dává několik rad, jak podobného úspěchu dostáhnout. Rady jsou to samozřejmě obecné, nicméně čtenáře by měly vést k zamyšlení, že on sám často jedná třeba proti těmto principům, což může být důvod, proč je finančně závislý.

Autor používá dosti své biografie, což zvedá čtivost a také vede k dobrému pochopení jeho myšlenek. Nicméně zároveň to nutně vede k tomu, že své myšlenky hodně opakuje, přesně tak, jak on sám se k nim vracel jak dospíval, získával zkušenosti a opět se s nimi dostával do styku. K vysvětlování používá také náčrtky a samozřejmě příběhy ze života. Do protikladu staví právě své dva táty, kdy je každý na jiné straně barikády, má jiné názory a samozžejmě i jejich život je odlišný a to především co se finanční stránky týče. Ukazuje rozdíl mezi pasivním a aktivním přístupem k vydělávání peněz, tajů podnikání a také prostředí, ve kterém vyrůstáme. Většina lidí pochází ze střední vrstvy a právě tu si Robert T. Kiyosaki bere na mušku a ukazuje vady a zásadní problémy, proč se nedostanou z „krysího závodu“ na „rychlodráhu“, kde se pohybují bohatí. Podtitul knihy říká „Co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne“, a to je přesně to, co je tímto myšleno. Proč se střední třídy dočí v kruhu a jsou finančně závislí.

10 kroků, jak se stát finančně nezávislým

  • Mé myšlení by mělo přesahovat realitu
  • Denně se rozhoduji
  • Přátele si vybírejte opatrně
  • Zvládněte jedno pravidlo a pak se naučte nové
  • Zaplaťte nejdříve sobě
  • Svým makléřům plaťte dobře
  • Buďte „indiánský dárce“
  • Aktiva kupují luxus
  • Potřeba hrdinů
  • učte a dostanete

Můj pohled na publikaci

Jak jsem již v úvodu předestřel, můj pohled je celkem kritický. Kritika může být i pozitivní, což je pravda, můj pohled samozřejmě není černobílý, takže vidím jak klady tak zápory této knihy. Musím se přiznat, že čtení začátku knihy mne zvedalo ze židle. V poslední době se totiž setkávám se společnostmi typu Amway, kdy lidé patřící k nim používají demagogie a populismu. Jsem svým myšlením a názory pro volný a svobodný trh, tedy samozřejmě i pro malé a střední podnikání, nicméně to, co tyto společnosti lijí lidem do hlavy a hlavně jakým způsobem je nehoráznost. Zde je potřeba zdůraznit to, že dav je stádo tupých ovcí a pokud v něm nebude dost inteligentních a schopných, dopadne to špatně. Nejvíce mi na knize vadí hanění školství a obecně vzdělání jako takového. Autor klade důraz na finanční gramotnost a že školy nás vlastně nenaučí nic potřebného. Navíc být vysoce vzdělaný je podle něj odsouzení se k chudobě, protože pracujeme pro peníze. Zde je vidět do jisté míry nepochopení systému a také toho, co jsou pozitivní externality a vedlejší efekt. Je to stejné, jako je dnes v módě „neumět“ matematiku a tvrdit, jak je naprosto nanic a současně se učit „plání o ničem“ typu sociálních věd, kdy se nepracuje s žádnou exaktností, jak je u vědy potřeba. Názorů mne během čtení zarazilo více, nicméně jsem počkal do konce knihy, abych dal autorovi prostor vše vysvětlit a popsat jak to skutečně vidí a neodsoudit jej předem. Jak se také ukázalo z radikálního odmítání „dobře se uč a měj dobré známky“ se stalo „vzdělání je potřeba, ale je také potřeba finačního vzdělání“, s čím už naprosto souhlasím, nicméně stejně jako nemůže matematiku pochopit každý, tak finance se tohoto směru týkají, tak to prostě taky nemůže pochopit každý a bez znalosti matematiky to nejde. Autor tvrdí, že stačí matematika „ze 4. třídy základní školy“, s čímž naprosto nesouhlasím především proto, že myšlení v té tobě a to mám na mysli to finanční je na hodně nízké úrovni.

Ještě než se dostanu k několika citacím z knihy, rád bych se vrátil k základní myšlence autora – „nepracuj pro peníze“. To je to nejhorší, co můžete masám říci. Jak jsem se zmínil, je dnes módní lidé předělávat na živnostníky, neboť pouze jako „podnikatelé“ neplatíte státu zbytečné daně a děláte si jen pro sebe a časem nemusíte dělat nic, protože to za vás dělají ostatní. Zde ovšem autor zapomněl na to, kde vzít ony zaměstnance, když jím nikdo přeci být nechce? Sám jim ukazuje, jak jsou tupí, když pracují pro zaměstnavatele, který je vykořisťuje. Zavrhuje odbornost, prý je důležité umět od všeho něco. No paráda ale to by pak pan Kiyosaki asi neměl mobilní telefon, počítač, internet, GPS, teflon a další vymoženosti moderní doby, které jsou vytvořeny díky specialistům, kteří jsou placeni z našich daní, které vlastně nemáme platit, takže infrastruktura se asi nějak zaplatí sama. Tato demagogie mi je proto srsti, jsem pro svobodný trh a soukromé vlastnictví, nicméně jsem také pro státní vlastnictví klíčových oblastí jako je energetika, voda, infrastruktura a inženýrské sítě. Daně neplatí rád nikdo, ovšem z něčeho se veřejné věci financovat musí – všeho ale s mírou, přebujelá byrokracie je tou největší brzdou pokroku.

Zajímavý je autorův postoj „nejdřív zaplať sobě, pak teprve ostatním“. Chceme-li žít bezproblémově, musíme platit ostatním, tedy své účty, ovšem je jasné, že je potřeba se nad svou spotřebou zamyslet a jestliže mi peníze nestačí pro sebe, tak je nějkým způsobem vydělat. Ale jít na to obráceně, kvůli motivaci se mi zdá nepříliš vhodné. Str. 189 „pravidlo č.1 nedostaňte se do dluhu“ – tak to mne dostalo, neboť zde celou dobu mluví o ponikání, zakládání korporací a podobně, ale nedostaňte se do dluhu. To je přesně proti sobě. Chcete-li totiž opravdu uspět a založit něco prosperujícího, bez půjčky, a tedy i dluhu, to jde hodně težko. Podobně je to na str. 196, kde osuzuje „luxus si lidé kupují na dluh“, ale přesně to je potřeba, neboť pouze nové věci zvyšují užitečnost a efektivitu. Naprosto jsem s ním za jedno na str. 199 u věty „chceš-i se něco naučit, uč to“. Sám to praktikuji a je to výborné, ovšem musím upozornit, že to nemůže dělat každý, každý na to vlohy nemá! Zakončil bych citací ze str. 201: „Udělejte si přestávku, zhodnoťte co funguje a co nikoli“. Toto je velice důležité.

Reakce na článek:

Vlastimil Jalový dne 12.11,2008: „Ahoj Petře,
zaujal mě tvůj názor na knihu Bohatý táta a chudý táta :-) taky jsem ji nedávno četl a jsem úplně nadšen .. chci se tě zeptat, jestli ti přijde zajímavá myšlenka být v cashflow kvadrantu na levé straně živnostníka nebo na pravé straně investora/ majitele firmy?
Vysoká škola je samozřejmě jenom začátek studia, to se mi libí. To jsi psal.
díky za odpověď,
Vlastimil Jalový“

Moje odpověď: „Dobrý den,
děkuji za zájem o můj článek, velice mne těší jakákoli odezva, neboť to znamená, že měl někdo tu trpělivost celý článek přečíst. Nejprve bych se rád vrátil k uvedené knize. Nejsi sám, kdo je knihou nadšen, já, jak také uvádím, beru knihu s rezervou. Je potřeba si ujasnit, na co můžeme dosáhnout a kde jsou naše hranice. Jedna věc je finanční gramotnost, jiná je být majitelem firmy a ještě jiná je být v situace někoho, kdo řídí tým lidí a má na starosti chod podniku. Ne každý je jednak schopen být a působit na dané pozici, jednak ne každý je také ochoten danou pozici vykonávat. Někomu zkrátky k životní radosti stačí málo, neboť míra uspokojení je u každého jiná, podobně je to i s penězi. Dle pravidel ekonomie je člověk tvor nenasytný, čili chce stále více a více. Situace se však mění v okamžiku, kdy sami sebe přesvědčíme, co jsou naše životní priority a pak nám ke štěstí a upokojení může stačit opravdu málo. Podobně to vidím s „cashflow kvadrantem“. Je to jakési rozdělení lidí podle toho, co se děje s jejich penězi. Otázka zní, zda je lepší být živnostníkem nebo majitelem společnosti. Inu, jak jsem již trochu nastínil, je to čistě osobní záležitost. Býti živnostníkem může být zkrátka výsledek záliby v nějaké činnosti, která danou osobu uživí. Majitel podniku se již bude snažit o podnik starat, aby se dále rozvíjel a prosperoval. To nese psychickou zátěž, kterou ne každý unese. Být majitelem podniku také samozřejmě může znamenat, že máme ve své společnosti také osoby, které mají vše na starosti, takže máme ze svého aktiva peníze celkem bez velké námahy. Býti v takové situaci je jen a jen příjemné, na tom se jistě shodneme. Jednoznačně říci, v jaké části cashflow kvadrantu je „nejlepší“ být dle mého názoru nejde, je ovšem snadné říci, kde je situace pro danou osobu, co se finanční stránky týče, jednodušší či obtížnější.“

Odkazy


Zajímavá kritika knihy (anglicky)
Poslední úprava provedena 14. 11. 2008, zhlédnuto: 1786-krát.
Celkem 1883 slov.
články Příbuzné články:
štítky Štítky:Peníze, Psychologie, Recenze, Zábava
Pokud se Vám článek líbil, zazáložkujte jej prosím: Kliknutím na ikony můžete doporučit článek dalším lidem
  • Linkuj
  • Jagg
  • Topodkazy
  • Google
  • Facebook
  • vybrali.sme.sk
  • Mediablog
  • Topčlánky
  • Bookmarky.cz
  • Digg
  • TwitThis
  • Live


comments Komentáře (2):
Milan M (1. 10. 2009 @ 17:00)
zajímavá knížka, ke koupení třeba tady: http://www.czeex.com/kniha/bohaty_tata_chudy_tata.php

Jirka (2. 9. 2013 @ 07:34)
Ahoj ja jsem právě ten fanda kyosakiho a pokud si pamatuji. Tak jeste rozlšuje dluhy na dobré a špatné.( v životě jsem nečetl, ale kyosakiho mam přečteného kompletně). Dále si myslím, že co se týče těch zaměstnancu jak by dle tebe neměl kdo vyrábět pravě ty iphony atd. Co tu píšeš asi by musel byt optimista jako ty, aby si po přečtení knihy každy zakladal firmu. A pak by neměl kde brát zaměstnance. Není to možné a drtivá většina lidi bude stale pracovat pro někoho. V dalších knihách take píše, že je potřeba se nejdříve funančně vzdělavat a pak založit nějakou firmu nebo něco. Taky říká jak to dělal on. A na lidech záleží jak se rozhodnou. ;-) takže moc nadšený s tohoto článku nejsem. A s tim amway říkal v jedne z knih, že to není pro něj, ale že ty lidi tam zbohatnout umí. On sazí na jistotu nemovitostí. A to pilně se uč at si najdeš dobrou práci je take na místě. Poněvač dnes lidedostavají výpověďi pač to vše začínaji nahrazovat roboti aautomaticke linky. Takže s bím sem take za pravdu.