Akční sci-fi snímek Transformers a sexy Megan Fox

Sci-fi a akční film Transformers, který je adaptací hraček Transformers, komiksů a kreslených seriálů. Jak se mi líbil Blockbuster z léta 2007 původem z Holywoodu? Bude to jen akční střílečka, nebo se dočkáme zajímavého filmu?

Transformers

Napsal jej Roberto Orci a Alex Kurtzman, režíroval Michael Bay, výkonným producentem byl Steven Spielberg. Film si zahrává s myšlenkou, že ve vesmíru nejsme sami a že nám společnost dělají robori, kteří tu s námi na zemi jsou již hodně dlouho. Vypadají podobně jako lidé, ovšem ve větším meřítku Dokáží se "složit" do různých kusů techniky různých velikostí – od hmuzu, přes autíčka na dálkové ovládání až po náklaďák či letadlo. Inspirací jsou světově úspěšné hračky pro děti, které právě toto umí. Udělat na tento námět celovečerní podívanou nebyl vůbec špatný nápad. Film nabídne skvělé herce a tak jména Rachael Taylor, Josh Duhamel, Tyrese Gibson či Jon Voight jsou pro mnohé více než známá. Hlavní roli si zahrají do této doby nepříliš známý Shia LaBeouf a sexy Megan Fox.

O filmu Transformers jsem slyšel, hodně chvály a především originality. Na internetu je film hodnocen vysoko, proto kdo jej, stejně jako já dosud neviděl, nechť neváhá. Když jsme tedy teď v Německu měli volný večer před odjezdem, a na ProSieben běží reklama na Transformers, neváhal jsem a zadíval se. Více jak dvouhodinový film jsem nemohl dokoukat, protože nám jel vlak. Druhou půlku filmu jsem tedy shlédl až na koleji, což mne vadilo snad jen v tom, že jsem byl zvědavý, jak se film bude vyvíjet a jak skončí.

[pokračování ..., celkem 474 slov.]
Štítky: Film, Krásná těla, Recenze, Zábava

Palace Cinema – Chceš mne, chci tě (The Ugly Truth)

Do kina moc nechodím, dnes jsem však udělal výjimku. Šli jsme se podívat na romantickou komedii Chceš mne, chci tě (v originálu The Ugly Truth) do pražského kina Palace Cinema do Slovanského domu. Pojďme si společně udělat filmový večer.

Palace Cinema

Kina společnosti Palace Cinema nejsou jenom v Praze, multikina najdete také v Brně. My jsme zamířili do centra Prahy do Slovanského domu, kde má multikino 10 promítacích sálů s celkovou kapacitou 1852 míst. Otevřeno mají každý den od 12 do půl jedenácté nebo půl dvanácté. Koupili jsme si lístky díky Tesco kuponu za 170Kč pro dva, jinak by to v tuhle dobu bylo za 170Kč pro každého, což na můj vkus je celkem dost. Dneska pozvat holku v Praze do kina na rande je hodně drahá záležitost, ať žije maloměsto (ikdyž tam zase nejsou slevové kupony z Tesca ) Vedle kasy měla svůj propagační stánek společnost Durex – hodili jste si dvěma kostkami a pokud na nich bylo stejné číslo, dostali jste dárek, v opačném případě jste si mohli vybrat vzorek lubrikačního gelu. Náš film Chceš mne, chci tě začínal v 21:40 v sále číslo 4. Měli jsme čas, tak jsme ještě chvíli poseděli u stolečku a poté se vydali do útrob kina. Kamarádi šli celkem na jisto, já bych takto zapadlý sál č.4 hledal asi dlouho Posadili jsme se do pohodlných sedaček, v sále moc lidí nebylo, což bylo fajn. Seděli jsme pěkně uprostřed, ovšem i tak jsem měl pocit, že plátno je příliš široké na můj pozorovací úhel.

Ve 21:40 začalo promítání, ovšem jak to bývá, začíná se reklamou. Těch bylo celkem více jak 20 minut, takže se z 96minutového posezení v kině stane dvouhodinové. Film jsme viděli v originálním znění s titulky.

[pokračování ..., celkem 570 slov.]
Štítky: Film, Recenze, Sex a vztahy, Zábava

Deník nymfomanky – provokativní erotický film

Erotický snímek deník nymfomanky přináší zajímavý příběh ze života mladé, krásné a inteligentní ženy, která je posedlá sexem. Její vášeň ji táhne životem a ona je tak ochotna se milovat kdykoli a kdekoli. Deník zachycuje podrobnosti jejího milostného života, včetně všech detailů.

Val – nymfomanka

Valerie (Val) je vzdělaná, svůdná a sex milující žena, která bez své vášně nevydrží ani den. 95minutový snímek byl natočen v roce 2008 ve Španělsku pod názvem Diario de una ninfómana, v anglicky mluvícím světě jej nalezneme pod názvem Diary of a Sex Addict a v Čechách jej v kinech od počátku roku 2009 a nyní videopůjčovně nalezneme pod výstižným názvem deník nymfomanky. Scénář filmu vychází z autobiografického románu Valérie Tasso se vším všudy, režie se ujal Christian Molina, „nymfomanku“ hraje Belén Fabra.

O čem deník nymfomanky je

Film je založen na naturalistickém zobrazení milostných scén, které jsou proloženy příběhem, který spíše než myšlenku zachycuje život mladé Val, která prožívá v osobním životě peklo i ráj, posedlost sexem ji tedy nepřináší jenom slast a potěšení, ale také trápení a problémy. Val tak prožívá nejen dlouhodobý milenecký vztah, najde si dokonce muže, do kterého se zamiluje, po čase však poznává jeho skutečnou tvář a tak uspokojení spojí s prací, což také nekončí zrovna dobře.

Film je velice poutavý a pokud nejste puritáni a pokud snímek neberete jako příliš pobuřující, či zaměřený pouze na sex, děj rychle ubíhá, je poutavý a plný zvratů. Prolnutí rychlého života Val s poklidným životem její babičky na venkově přidává na zajímavosti a dynamičnosti. Kontrast mezi stářím spojeném zkušeností a mládím plného emocí a erotiky diváka na chvíli zastaví a poté se film vydává opět dál a přináší další milostné scény a životní zápletky. Citace z filmu: „Nymfomanii si vymysleli muži, aby se ženy cítily špatně, když překročí hranice.“

[pokračování ..., celkem 810 slov.]
Štítky: Film, Krásná těla, Recenze, Sex a vztahy, Zábava

Tv seriál Dr. House - první série

Populární televizní seriál o doktoru Housovi asi nemusím dvakrát předtavovat, těší se velké oblibě v zahraničí a u nás díky skvělému dubbingu taktéž. Jaké to ovšem je sledovat seriál v originále?

Seriál Dr. Houseu nás v ČR vysílá soukromá TV Nova, zatím poslední odvysílaný (15.12.2008) díl byl číslo 15 ze čtvrté série. Je jasné, že originál je dále (5. série), nicméně díky internetu a současným módním trendům je asi všem jasné, že vše se rychle šíří. V televizi jsem viděl jen pár dílů, často mi do toho něco vlezlo, někdy člověk zapomene – není však celkem problém si seriál nahrávat, neboť díky digitálnímu vysílání je velice snadné pořídit si tuner to USB portu a počítač se o ostaní postará sám. Je to pohodlné a praktické, neboť když mne uprostřed dílu někdo neodkladně potřebuje, jednoduše jej dokoukám někdy jindy.

Český dubbing

Osobně vám český dubbing velice rád, myslím že některé filmy dělá dokonce lepšími, především v porovnání např. oproti němčině, kde je lepší sledovat filmy v originále. Nedalo mi to a zkouknul jsem pár dílů v anglickém znění s titulky. Je to paráda, především hlas doktorky Cameronové je opravdu nádherný. Asi si říkáte, jak tomu někdo může rozumět Inu, jsou dobráci, kteří tomu opravdu rozumí a sepíšou titulky. Nicméně pojmy z medicíny jsou pro mne cizí v angličtině jako v češtině, takže na tomhle nesejde. Ostaní příběh je o poznání lepší, seriál je pro mne především zajímavý z psychlogického hlediska, je zajímavé sledovat jak vypadá představa scénáristy o životě těchto lidí. Je to pohádka, stejně jako vše ostatní, co v televizi vidíme, ovšem každý z nás si vždy najde oblíbenou postavu, ať už jde v tomto seriálu o doktorku Lisu Cuddyovou, Erica Foremana, Robert Chase, sličnou Allison Cameronovou, Jamese Wilsona, či hlavního hrdinu Dr. Gregoryho Househo.

[pokračování ..., celkem 316 slov.]
Štítky: Film, Móda a trendy, Recenze, Sex a vztahy, Zábava

Die Welle - Náš vůdce - film dle skutečné události

Dnes v podvečer jsem s kámoškami shlédl toto německé drama natočené podle skutečné události. Na film jsem slyšel několik positivních ohlasů, shlédnutí však stálo opravdu za to. Ve filmu je řada myšlenek a momentů, které stojí za diskusi.



Filmografie a námět

Jak jsem již uvedl, jedná se o německé filmové drama natočené roku 2008, které mohl český divák poprvé spařit na prvního máje 2008. 101min dlouhý snímek je přístupný od 12let, ze zabývá zajímavou myšlenkou, která je v současné společnosti dosti aktuální. Rešisérem je Dennis Gansel a hlavní postavy hrají Jürgen Vogel, Frederick Lau, Max Riemelt, Jennifer Ulrichová, Christiane Paulová a další.

Námětem filmu je kniha sepsaná podle události z podzimu roku 1967, kdy na střední škole v Argentině uskutečnil učitel dějepisu zajímavý experiment. Podnětem byla otázka žáka, který se tázal, jak je možné, že Němci tvrdili, že o genocidě Židů nic nevěděli. Zkusil tedy po vzoru německého fašistického systému žáky vést na základě autority, disiplíny a řádu. Brzy se připojila celá škola a situace se naprosto spontáně vyhrotila ve veřejný boj proti těm, kdo se ke společenství zvaném „Třetí vlna“ odmítli připojit. Celý experiment bylo nutno ukončit, nicméně psychlogický efekt autority se projevil i v tomto případě. Dodnes se neví, proč lidé jednají a akceptují příkazy autorit, ačoli se někdy příkazy protiví jejich morálním zásadám. Podobně je postaven i film, který s neuvěřitelnou autentičností a moderním pohledem na aktuální téma přibližuje situaci ve škole, kde se žáci nechají dobrovolně zmanipulovat a ještě jsou z toho nadšeni. Psychlogie zde hraje důležitou roli, díky niž také film upozorňuje na možná rizika toho, co je stále možné, ačkoli si nikdo nechce podobný fakt připustit a argumentem, že je to přeci absurdní.

[pokračování ..., celkem 717 slov.]
Štítky: Film, Móda a trendy, Německo, Politika, Recenze, Zábava