Akč­ní sci-fi sní­mek Trans­for­mers a sexy Me­gan Fox

Sci-fi a akč­ní film Trans­for­mers, kte­rý je adap­ta­cí hra­ček Trans­for­mers, ko­mik­sů a kres­le­ných se­ri­á­lů. Jak se mi lí­bil Bloc­kbus­ter z lé­ta 2007 pů­vo­dem z Ho­ly­wo­o­du? Bu­de to jen akč­ní stří­leč­ka, ne­bo se do­čká­me za­jí­ma­vé­ho fil­mu?

Trans­for­mers

Na­psal jej Ro­ber­to Or­ci a Alex Kur­t­zman, re­ží­ro­val Mi­cha­el Bay, vý­kon­ným pro­du­cen­tem byl Ste­ven Spiel­berg. Film si za­hrá­vá s myš­len­kou, že ve vesmí­ru nejsme sa­mi a že nám spo­leč­nost dě­la­jí ro­bo­ri, kte­ří tu s ná­mi na ze­mi jsou již hod­ně dlou­ho. Vy­pa­da­jí po­dob­ně ja­ko li­dé, ovšem ve vět­ším me­řít­ku Do­ká­ží se "slo­žit" do růz­ných ku­sů tech­ni­ky růz­ných ve­li­kos­tí – od hmu­zu, přes au­tíč­ka na dál­ko­vé ovlá­dá­ní až po ná­kla­ďák či le­ta­dlo. In­spi­ra­cí jsou svě­to­vě úspěš­né hrač­ky pro dě­ti, kte­ré prá­vě to­to umí. Udě­lat na ten­to ná­mět ce­lo­ve­čer­ní po­dí­va­nou ne­byl vů­bec špat­ný ná­pad. Film na­bíd­ne skvě­lé her­ce a tak jmé­na Ra­cha­el Ta­y­lor, Josh Du­ha­mel, Ty­re­se Gib­son či Jon Vo­i­ght jsou pro mno­hé ví­ce než zná­má. Hlav­ní ro­li si za­hra­jí do té­to do­by ne­pří­liš zná­mý Shia La­Be­ouf a sexy Me­gan Fox.

O fil­mu Trans­for­mers jsem sly­šel, hod­ně chvá­ly a pře­de­vším ori­gi­na­li­ty. Na in­ter­ne­tu je film hod­no­cen vy­so­ko, pro­to kdo jej, stej­ně ja­ko já do­sud ne­vi­děl, nechť ne­vá­há. Když jsme te­dy teď v Ně­mec­ku mě­li vol­ný ve­čer před od­jez­dem, a na Pro­Sie­ben bě­ží re­kla­ma na Trans­for­mers, ne­vá­hal jsem a za­dí­val se. Ví­ce jak dvou­ho­di­no­vý film jsem ne­mohl do­kou­kat, pro­to­že nám jel vlak. Dru­hou půl­ku fil­mu jsem te­dy shlé­dl až na ko­le­ji, což mne va­di­lo snad jen v tom, že jsem byl zvě­da­vý, jak se film bu­de vy­ví­jet a jak skon­čí.

[po­kra­čo­vá­ní ..., cel­kem 474 slov.]
Štít­ky: Film, Krás­ná tě­la, Re­cen­ze, Zá­ba­va

Pa­la­ce Ci­ne­ma – Chceš mne, chci tě (The Ugly Tru­th)

Do ki­na moc ne­cho­dím, dnes jsem však udě­lal vý­jim­ku. Šli jsme se po­dí­vat na ro­man­tic­kou ko­me­dii Chceš mne, chci tě (v ori­gi­ná­lu The Ugly Tru­th) do praž­ské­ho ki­na Pa­la­ce Ci­ne­ma do Slo­van­ské­ho do­mu. Pojď­me si spo­leč­ně udě­lat fil­mo­vý ve­čer.

Pa­la­ce Ci­ne­ma

Ki­na spo­leč­nos­ti Pa­la­ce Ci­ne­ma nejsou je­nom v Pra­ze, mul­ti­ki­na na­jde­te ta­ké v Br­ně. My jsme za­mí­ři­li do cen­t­ra Pra­hy do Slo­van­ské­ho do­mu, kde má mul­ti­ki­no 10 pro­mí­ta­cích sá­lů s cel­ko­vou ka­pa­ci­tou 1852 míst. Ote­vře­no ma­jí kaž­dý den od 12 do půl je­de­nác­té ne­bo půl dva­nác­té. Kou­pi­li jsme si líst­ky dí­ky Te­sco kupo­nu za 170Kč pro dva, ji­nak by to v tuhle do­bu by­lo za 170Kč pro kaž­dé­ho, což na můj vkus je cel­kem dost. Dneska po­zvat hol­ku v Pra­ze do ki­na na ran­de je hod­ně dra­há zá­le­ži­tost, ať ži­je ma­lo­měs­to (ikdyž tam za­se nejsou sle­vo­vé kupo­ny z Te­s­ca ) Ve­d­le ka­sy mě­la svůj pro­pa­gač­ní stá­nek spo­leč­nost Du­rex – ho­di­li jste si dvě­ma kost­ka­mi a po­kud na nich by­lo stej­né čís­lo, do­sta­li jste dá­rek, v opač­ném pří­pa­dě jste si moh­li vy­brat vzo­rek lubri­kač­ní­ho ge­lu. Náš film Chceš mne, chci tě za­čí­nal v 21:40 v sá­le čís­lo 4. Mě­li jsme čas, tak jsme ješ­tě chví­li po­se­dě­li u sto­leč­ku a po­té se vy­da­li do útrob ki­na. Ka­ma­rá­di šli cel­kem na jis­to, já bych tak­to za­pad­lý sál č.4 hle­dal asi dlou­ho Po­sa­di­li jsme se do po­ho­dl­ných se­da­ček, v sá­le moc li­dí ne­by­lo, což by­lo fajn. Se­dě­li jsme pěk­ně upro­střed, ovšem i tak jsem měl po­cit, že plát­no je pří­liš ši­ro­ké na můj po­zo­ro­va­cí úhel.

Ve 21:40 za­ča­lo pro­mí­tá­ní, ovšem jak to bý­vá, za­čí­ná se re­kla­mou. Těch by­lo cel­kem ví­ce jak 20 mi­nut, tak­že se z 96­mi­nu­to­vé­ho po­se­ze­ní v ki­ně sta­ne dvou­ho­di­no­vé. Film jsme vi­dě­li v ori­gi­nál­ním zně­ní s ti­tul­ky.

[po­kra­čo­vá­ní ..., cel­kem 570 slov.]
Štít­ky: Film, Re­cen­ze, Sex a vzta­hy, Zá­ba­va

De­ník nym­fo­man­ky – pro­vo­ka­tiv­ní ero­tic­ký film

Ero­tic­ký sní­mek de­ník nym­fo­man­ky při­ná­ší za­jí­ma­vý pří­běh ze ži­vo­ta mla­dé, krás­né a in­te­li­gent­ní že­ny, kte­rá je po­sed­lá sexem. Je­jí vá­šeň ji táh­ne ži­vo­tem a ona je tak ochot­na se mi­lo­vat kdy­ko­li a kde­ko­li. De­ník za­chy­cu­je po­drob­nos­ti je­jí­ho mi­lost­né­ho ži­vo­ta, včet­ně všech de­tai­lů.

Val – nym­fo­man­ka

Va­le­rie (Val) je vzdě­la­ná, svůd­ná a sex mi­lu­jí­cí že­na, kte­rá bez své váš­ně ne­vy­dr­ží ani den. 95­mi­nu­to­vý sní­mek byl na­to­čen v ro­ce 2008 ve Špa­něl­sku pod ná­zvem Di­a­rio de una ninfóma­na, v an­g­lic­ky mlu­ví­cím svě­tě jej na­lez­ne­me pod ná­zvem Di­a­ry of a Sex Ad­dict a v Če­chách jej v ki­nech od po­čát­ku roku 2009 a ny­ní vi­deo­půj­čov­ně na­lez­ne­me pod vý­stiž­ným ná­zvem de­ník nym­fo­man­ky. Scé­nář fil­mu vy­chá­zí z au­to­bi­o­gra­fic­ké­ho ro­má­nu Va­lé­rie Tas­so se vším všu­dy, re­žie se ujal Chris­ti­an Mo­li­na, „nym­fo­man­ku“ hra­je Be­lén Fa­b­ra.

O čem de­ník nym­fo­man­ky je

Film je za­lo­žen na na­tu­ra­lis­tic­kém zob­ra­ze­ní mi­lost­ných scén, kte­ré jsou pro­lo­že­ny pří­bě­hem, kte­rý spí­še než myš­len­ku za­chy­cu­je ži­vot mla­dé Val, kte­rá pro­ží­vá v osob­ním ži­vo­tě peklo i ráj, po­sed­lost sexem ji te­dy ne­při­ná­ší je­nom slast a po­tě­še­ní, ale ta­ké trá­pe­ní a pro­blémy. Val tak pro­ží­vá nejen dlou­ho­do­bý mi­le­nec­ký vztah, na­jde si do­kon­ce mu­že, do kte­ré­ho se za­mi­lu­je, po ča­se však po­zná­vá je­ho sku­teč­nou tvář a tak uspo­ko­je­ní spo­jí s pra­cí, což ta­ké ne­kon­čí zrov­na dob­ře.

Film je ve­li­ce pou­ta­vý a po­kud nejste pu­ri­tá­ni a po­kud sní­mek ne­be­re­te ja­ko pří­liš po­bu­řu­jí­cí, či za­mě­ře­ný pou­ze na sex, děj rych­le ubí­há, je pou­ta­vý a pl­ný zvra­tů. Prol­nu­tí rych­lé­ho ži­vo­ta Val s po­klid­ným ži­vo­tem je­jí ba­bič­ky na ven­ko­vě při­dá­vá na za­jí­ma­vos­ti a dy­na­mič­nos­ti. Kon­trast me­zi stá­řím spo­je­ném zku­še­nos­tí a mlá­dím pl­né­ho emo­cí a ero­ti­ky di­vá­ka na chví­li za­sta­ví a po­té se film vy­dá­vá opět dál a při­ná­ší dal­ší mi­lost­né scé­ny a ži­vot­ní zá­plet­ky. Ci­ta­ce z fil­mu: „Nym­fo­ma­nii si vy­mys­le­li muži, aby se že­ny cí­ti­ly špat­ně, když pře­kro­čí hra­ni­ce.“

[po­kra­čo­vá­ní ..., cel­kem 810 slov.]
Štít­ky: Film, Krás­ná tě­la, Re­cen­ze, Sex a vzta­hy, Zá­ba­va

Tv se­ri­ál Dr. Hou­se - prv­ní sé­rie

Po­pu­lár­ní te­le­viz­ní se­ri­ál o dok­to­ru Hou­so­vi asi ne­mu­sím dva­krát před­ta­vo­vat, tě­ší se vel­ké ob­li­bě v za­hra­ni­čí a u nás dí­ky skvě­lé­mu dub­bin­gu tak­též. Ja­ké to ovšem je sle­do­vat se­ri­ál v ori­gi­ná­le?

Se­ri­ál Dr. Hou­seu nás v ČR vy­sí­lá sou­kro­má TV No­va, za­tím po­sled­ní od­vy­sí­la­ný (15.12.2008) díl byl čís­lo 15 ze čtvr­té sé­rie. Je jas­né, že ori­gi­nál je dá­le (5. sé­rie), nicmé­ně dí­ky in­ter­ne­tu a sou­čas­ným módním tren­dům je asi všem jas­né, že vše se rych­le ší­ří. V te­le­vi­zi jsem vi­děl jen pár dí­lů, čas­to mi do to­ho ně­co vlezlo, ně­kdy člo­věk za­po­me­ne – ne­ní však cel­kem pro­blém si se­ri­ál na­hrá­vat, ne­boť dí­ky di­gi­tál­ní­mu vy­sí­lá­ní je ve­li­ce snad­né po­ří­dit si tu­ner to USB por­tu a po­čí­tač se o osta­ní po­sta­rá sám. Je to po­ho­dl­né a prak­tic­ké, ne­boť když mne upro­střed dí­lu ně­kdo ne­od­klad­ně po­tře­bu­je, jed­no­du­še jej do­kou­kám ně­kdy jin­dy.

Čes­ký dub­bing

Osob­ně vám čes­ký dub­bing ve­li­ce rád, mys­lím že ně­kte­ré fil­my dě­lá do­kon­ce lep­ší­mi, pře­de­vším v po­rov­ná­ní např. opro­ti něm­či­ně, kde je lep­ší sle­do­vat fil­my v ori­gi­ná­le. Ne­da­lo mi to a zkouk­nul jsem pár dí­lů v an­g­lic­kém zně­ní s ti­tul­ky. Je to pa­rá­da, pře­de­vším hlas dok­tor­ky Ca­me­ro­no­vé je oprav­du nád­her­ný. Asi si ří­ká­te, jak to­mu ně­kdo mů­že ro­zu­mět Inu, jsou dob­rá­ci, kte­ří to­mu oprav­du ro­zu­mí a se­pí­šou ti­tul­ky. Nicmé­ně po­jmy z me­di­cí­ny jsou pro mne ci­zí v an­g­lič­ti­ně ja­ko v češ­ti­ně, tak­že na to­mhle ne­sejde. Osta­ní pří­běh je o po­zná­ní lep­ší, se­ri­ál je pro mne pře­de­vším za­jí­ma­vý z psy­chlo­gic­ké­ho hle­dis­ka, je za­jí­ma­vé sle­do­vat jak vy­pa­dá před­sta­va scé­náris­ty o ži­vo­tě těch­to li­dí. Je to po­hád­ka, stej­ně ja­ko vše ostat­ní, co v te­le­vi­zi vi­dí­me, ovšem kaž­dý z nás si vždy na­jde ob­lí­be­nou po­sta­vu, ať už jde v tom­to se­ri­á­lu o dok­tor­ku Li­su Cud­dy­o­vou, Eri­ca Fo­re­ma­na, Ro­bert Cha­se, slič­nou Al­li­son Ca­me­ro­no­vou, Ja­me­se Wil­so­na, či hlav­ní­ho hr­di­nu Dr. Gre­go­ry­ho Hou­se­ho.

[po­kra­čo­vá­ní ..., cel­kem 316 slov.]
Štít­ky: Film, Móda a tren­dy, Re­cen­ze, Sex a vzta­hy, Zá­ba­va

Die Welle - Náš vůd­ce - film dle sku­teč­né udá­los­ti

Dnes v pod­ve­čer jsem s ká­mo­š­ka­mi shlé­dl to­to ně­mec­ké dra­ma na­to­če­né pod­le sku­teč­né udá­los­ti. Na film jsem sly­šel ně­ko­lik po­si­tiv­ních ohla­sů, shléd­nu­tí však stá­lo oprav­du za to. Ve fil­mu je řa­da myš­le­nek a mo­men­tů, kte­ré sto­jí za dis­ku­si.



Fil­mo­gra­fie a ná­mět

Jak jsem již uve­dl, jed­ná se o ně­mec­ké fil­mo­vé dra­ma na­to­če­né roku 2008, kte­ré mohl čes­ký di­vák po­pr­vé spa­řit na prv­ní­ho má­je 2008. 101­min dlou­hý sní­mek je pří­stup­ný od 12let, ze za­bý­vá za­jí­ma­vou myš­len­kou, kte­rá je v sou­čas­né spo­leč­nos­ti do­sti ak­tu­ál­ní. Re­ši­sé­rem je Den­nis Gan­sel a hlav­ní po­sta­vy hra­jí Jürgen Vo­gel, Fre­de­rick Lau, Max Ri­e­melt, Jen­ni­fer Ul­ri­cho­vá, Chris­ti­a­ne Pau­lo­vá a dal­ší.

Ná­mě­tem fil­mu je kni­ha se­psa­ná pod­le udá­los­ti z pod­zi­mu roku 1967, kdy na střed­ní ško­le v Ar­gen­ti­ně usku­teč­nil uči­tel dě­je­pi­su za­jí­ma­vý ex­pe­ri­ment. Pod­ně­tem by­la otáz­ka žá­ka, kte­rý se tá­zal, jak je mož­né, že Něm­ci tvr­di­li, že o ge­no­ci­dě Ži­dů nic ne­vě­dě­li. Zku­sil te­dy po vzo­ru ně­mec­ké­ho fa­šis­tic­ké­ho sys­té­mu žá­ky vést na zá­kla­dě au­to­ri­ty, di­si­plí­ny a řá­du. Br­zy se při­po­ji­la ce­lá ško­la a si­tu­a­ce se na­pros­to spon­tá­ně vy­hro­ti­la ve ve­řej­ný boj pro­ti těm, kdo se ke spo­le­čen­ství zva­ném „Tře­tí vl­na“ od­mít­li při­po­jit. Ce­lý ex­pe­ri­ment by­lo nut­no ukon­čit, nicmé­ně psy­chlo­gic­ký efekt au­to­ri­ty se pro­je­vil i v tom­to pří­pa­dě. Dodnes se ne­ví, proč li­dé jed­na­jí a ak­cep­tu­jí pří­ka­zy au­to­rit, ačo­li se ně­kdy pří­ka­zy pro­ti­ví je­jich mo­rál­ním zá­sa­dám. Po­dob­ně je po­sta­ven i film, kte­rý s ne­u­vě­ři­tel­nou au­ten­tič­nos­tí a mo­der­ním po­hle­dem na ak­tu­ál­ní té­ma při­bli­žu­je si­tu­a­ci ve ško­le, kde se žá­ci ne­cha­jí dob­ro­vol­ně zma­ni­pu­lo­vat a ješ­tě jsou z to­ho nad­še­ni. Psy­chlo­gie zde hra­je dů­le­ži­tou ro­li, dí­ky niž ta­ké film upo­zorňuje na mož­ná ri­zi­ka to­ho, co je stá­le mož­né, ač­ko­li si ni­kdo ne­chce po­dob­ný fakt při­pus­tit a ar­gu­men­tem, že je to pře­ci ab­surd­ní.

[po­kra­čo­vá­ní ..., cel­kem 717 slov.]
Štít­ky: Film, Móda a tren­dy, Ně­mec­ko, Po­li­ti­ka, Re­cen­ze, Zá­ba­va