Asie den 12 – První den na Filipínách
Odpočinkový den, takže jen vyhlídka v Kota Kinabalu a přelet do Clarku na Filipínách
Ráno začalo snídaní v půl deváté. Původně jsme chtěli jet opět na nějaký ostrov na pláž, ale včera večer jsme to zamítli, klukům nebylo nějak nejlíp, dostavila se únava z výstupu a také bychom stejně neměli moc času, asi tak jako když jsme jeli do parku Kinabalu před 3 dny. Zabalili jsme si pro přelet a já se s Honzou vydal na nedalekou rozhlednu. Hledali jsem v Lonely Planet i na internetu, co je tu v Kota Kinabalu v blízkosti k vidění a toto bylo jediné, co jsme našli. Šli jsme to trochu azimutem, ale s trochou štěstí jsme našli schody (! jako bychom jich neměli málo) které nás takovým jakože tropickým lesíkem zavedli na hledanou rozhlednu. No, byly to takové dvě kruhové plošiny u silnice Výhled na město z nich ale byl, tak co. Bylo vidět, jak se město rozrůstá a výškové budovy tu mají nějaký limit. Pokochali jsme se výhledem a vydali zpět na hostel.
K obědu jsme snědli zásoby jídla, které jsme si koupili před výstupem na horu – zapomněli jsme, že budeme mít kompletně zajištěno jídlo i na první den výstupu k Laban Rata. Teď se to ale hodilo. Honza si šel pro pečivo do nějaké místní pekárny a vrátil se s úžasně vypadající dobrotou. Z hostelu jsme se odhlásili před 1, jak to chtěli, ale dohodli jseme se, že můžeme ještě zůstat ve společné místnosti, protože letadlo nám letí až v 5. Odpoledne jsme tak opět strávili nic neděláním u internetu.
Taxíky jsou nedaleko, takže se nemusíme moc tahat s bagáží. Za odvoz na terminál 2 (přiletěli jsme na terminál 1) chtěl 25RM, takže v pohodě cena. Cesta trvala asi 20 minut, takže jsme na letiště dorazili krásně 2 hodiny před plánovaným odletem. Prohnali jsme tašky bezpečnostní bránou stejně jako v Miri a Kuala Lumpur, vyzvedli letenky a prošli bezpečností kontrolou. Tady ovšem flašky s pitím neprošly, holt jsou tu i na ty tekutinový pravidla přísný. U odletové brány jsme našli volnou zásuvku a mohli jsme tak hodinu a půl čekání strávit čtením a koukáním na filmy.
Letíme s Tiger Airlines, letadlo je klasická A320, ale lidí v letadle je opravdu málo. Kvůli problémům s papírováním jsme čekali asi 20 minut u ranveje. Tu pak 10 minut objíždíte na druhou stranu a můžeme startovat s půl hodinovým zpožděním. V Clarku nocujeme, takže nám zdržení zas tak nevadí. Let trvá asi 2 hodiny, posádka jen jednou nabízí občerstvení a také rozdá imigrační formuláře, které po nás budou na Filipínách chtít. Celkem fajn, že to můžeme vyplnit takhle za letu a nemusíme se s tím babrat na letišti.
Clark – Filipíny
Od letadla si nás odvezli busem, před příchodem do haly s kontrolou pasů si vás prohlížení termokamerou. Asi jestli nemáte teplotu a nevezete jim tam nějakýho bacila. Vízum je na 20 dní, což nám naštěstí stačí. Před letištěm již čekají týpci a nabízejí taxík. Vybíráme peníze, bankomat má limity, takže se nám podaří vybrat jen 9000 PHP. Na takové budce s nápisem taxi jsou dané sazby a my potřebujeme do Angels City, což stojí 500 PHP (asi 250CZK), což se nám zdá hodně. Další týpek nabízí odvoz k Tune Hotelu, kam potřebujeme, za 300 PHP což bereme a jede se. Taxíky jsou normální auta, taxametr se nevede jako v malajsii, cena je prostě nějak dohodou. Pro cizince dosti neprůhledný systém. Během jízdy vidíme takové speciální minibusy, které mají vzadu otevřené dveře a jezdí tam namačkáno spousta lidí. Také tu jezdí ťuk-ťuky, tedy jakoby sajtkáry se stříškou. Prostě na motorku nacpete vícero lidí .
Ubytováváme se v hotelu, týpek co nosí kufry se nás zeptal na cenu taxíku a že prý za 300 je to fajn. Protože odlétáme v 7.20, objednáváme si přes recepci taxíka na letiště, který bude stát 350. Pokoje jsou celkem fajn. Máme trochu hlad, tak jdeme prozkoumat nedaleký 7/11 obchůdek. Tvrdý alkohol je tu neuvěřitelně levný. Kupujeme nějaké krekry, nic jiného rozumného k jídlu tu není. Na hotelu jsou k dispozici počítače s internetem, Wifi je tu placené. Nicméně jsme unaveni a tak se jde brzo spát, zítra letíme do Cebu, odkud se pak bude pokračovat na ostrov Bohol.
Celkem 665 slov.