Miliho Blog

Blog o ekonomice, financích, podnikání na internetu a dalším.

Asie den 9 – ostrov a pláž u Kota Kinabalu

Dopoledne jedeme relaxovat na pláž, odpoledne se pak přesouváme do národního parku u nejvyšší hory Jihovýchodní Asie: Mt. Kinabalu. Takový hodně odpočinkový ne moc akční den.

Nastupujeme v přístavuZdroj: moje

Ráno začínáme snídaní v 7.30, neboť v 8 hodin máme sraz s Němkou, která s námi chce jet na ostrov a ráda by i šla na tu horu. V 8 ale potkáváme jen Valerii, která jde na snídani. Sedáme si nad vchod a doufáme, že se s Katyiou nějak postkáme, ale bohužel jsme se minulu a kontakt na sebe nemáme. Poučení pro příště: vzít si kontakt. Na recepci si domlouváme úschovu bagáže do odpoledne, zároveň také vyřizujeme ubytování u parku Kinabalu. Paní nám telefonicky rezervuje dormitory ve D.Villa lodge za 30RM se snídaní. Tak uvidíme. Zároveň s ní vyřizujeme lístek na loď za 60RM pro tři osoby, ale ještě budeme platit poplatek v přístavu a vstup na ostrov. S malým batůžkem vyrážíme.

V přístavu nalézáme pokladu, týpek po nás chce 60 penízků, my ale už zaplaceno za lístky máme, takže platíme jen každý 7,3RM přístavní poplatek. Nejsem si jist, kolik by to tedy stálo normálně, ale to neřešíme loď prý za chvíli odjíždí a tak bychom si měli pospíšit. Zároveň uvádíme čas, kdy chceme odjed z ostrova – 13.00, abychom měli dost času na vše a jistotu, že pojede minibus. Procházíme na konec mola, kde si nejprve odebere jakýsi týpek jeden kontrolní ústřižek a pošle nás dál, že tam máme počkat. Asi za 5 minut přichází další týpek a mává na nás, že se pojede. Loď je skoro plná – jede nás 12. Nasazujeme si povinnou plovací vestu a vyrážíme. Je možnost jet na 3 ostrovy, neprve zajíždíme k jadnomu a pak k Mamutiku, což je takový prcek, kde vysedáme.

Mamutik

Mamutik islandZdroj: moje

Vlezné na ostrov je 10 ringošů za den. Pláže tu jsou písečné s velmi jemným pískem, moře je čisté. Koupací prostor je omezen bójkami, ale je tu celkem mělko, v pohodě skoro všude dosáhnu na dno. Je sranda, jak v hloubce okolo 1,5m šnorchlují japonci a mají plovací vesty. Vypadá to srandovně. Mám s sebou šnorchl i brýle, takže se jdu podívat, jaké tu jsou rybičky a že jich není málo. Jsou zvědavé, ale plaché, takže k vám připlouvají, ale když se pohnete blízko nich, tak prchají. Malá pruhovaná asi 7cm dlouhá a 1cm vysoká rybička mi oždibuje nohy pokaždé, když s nimi přestanu hýbat. Rybičky se tu nemají krmit, ale je to taková sranda. Navíc vás pak následují Smajlík :) Jdu se podívat jaké tu mají škeble a tak a docházím až na konec pláže, kde se dávám krátce do řeči s jednou slečnou co právě leze z vody. Její partner nás pozoruje z deky, žárlivec. Dovídám se, že se tu dá jít asi na hodinku do lesa, ono koupání v teplém moři za chvíli omrzí. Také poblíž jejich deky jsou prý dvě velké ještěrky – a skutečně. Jů, to jsem netušil, celkem husté. Jdu pro foťák a při návratu pozoruju, jak si plaz hrabe díru v písku.

Po necelých 2 hodinách jdeme na molo a čekáme na loď. Ptáme se, kdy přijede, za chvíli doráží týpek z naší společnosti a prý každou chvilku. Pár minut poté už loď přijíždí, na palubě je jen jeden paražér a protože nastupujeme sami, jedeme zpátky do KK skoro soukromou lodičkou. Kocháme se výhledem a pozorujeme letadla jak vzlétají na nedaleké letiště. Po cestě na hostel nacházíme sámošku 7/11 a kupujeme něco k jídlu na zítřejí výstup na horu. Vyzvedáváme bagář a razíme na asi půl kilometru vzdálené stanoviště minubusů. Prostě dodávka pro lidi. Řidič čeká, až se to naplní a pak vyráží. Cena 20RM do parku, jeden týpek nás odchytává, dáváme mu název hostelu a prý v pohodě. Sedáme a protože v dodávce už sedí 4 pasažéři, vyrážíme. Super.

D'Villa LodgeZdroj: moje

Do parku je to asi 90km, cesta trvá asi 2 hodiny, jede se hodně kopcovatou až hornatou krajinou, občas prší. Část cesty prospím, část se kochám okolím, ale není toho moc vidět kvůli mlze. Řidič nás vyklopil před vchodem do hostelu, který je vzdálen asi půl kiláčku od vstupu do parku. V hostelu se nás ujal ochotný personál, platíme 30 ringošů za bed & breakfast a v místním krámku kupujeme za 4 peníze igelitové pončo a za další 4 rukavice. Dormitory má 12 postelí, ale jsme tu jen my a jeden klučina asi z Japonska. Také je tu sprcha a záchod. Krátce vybalujeme a po krátké spršce jdeme okusit místní kuchyni. Dáváme si 2 jídla, večeře nás s pitím přijde každého na nějakých 15 ringošů, ale za ty peníze jsme se dosti natláskli, vaří výborně. Mají tu elektřinu, takže kluci koukají na film, já píšu deník, ale protože jsem na dnešek moc nenaspal, tak usínám únavou. Deky tu moc tlusté nemají, ale co se dá dělat. Zítra nás čeká výstup do 3300 metrů, kde se bude spát a další den tůra pokračovat. Budík stavíme na 8, abychom po deváté mohli vyrazit do parku.

Poslední úprava provedena 7. 9. 2012, zhlédnuto: 402-krát.
Celkem 767 slov.
články Příbuzné články:
štítky Štítky:Borneo, Cestování
Pokud se Vám článek líbil, zazáložkujte jej prosím: Kliknutím na ikony můžete doporučit článek dalším lidem
  • Linkuj
  • Jagg
  • Topodkazy
  • Google
  • Facebook
  • vybrali.sme.sk
  • Mediablog
  • Topčlánky
  • Bookmarky.cz
  • Digg
  • TwitThis
  • Live


comments Komentáře (0):