Miliho Blog

Blog o ekonomice, financích, podnikání na internetu a dalším.

Asie den 13 – Cebu

Na Filipínách se z Clarku se přesouváme do Cebu, kde se večer setkáme s Dominikovým známým Regem.

Pohled na FilipínyZdroj: moje

Z Angeles city se vytrácíme jak jen rychle to jde, neb tu není co dělat a ani asi moc bezpečno. Vstali jsme v 5, šli do 7/11 ale neměli žádné donuty, takže jsme se zase vrátili na hotel s tím, že si něco k jídlu koupíme na leštišti. Zabalili jsme si a v 5.45 nasedli do odvozu na letiště, který nám zajistil hotel. Na letišti se hned šlo ke kontrole zavazadel. Malý zavírací nožík, který už jsem asi dvakrát nevědomky pronesl v batohu a zjistil to až později – naposledy let z Kota Kinabalu do Clarku. Nicméně tady nám sebrali spreje, protože to jako je hořlavina a nesmí se s tím do letadla ani jako odbavené zavazadlo. Poté jsme asi hodinu čekali na odbavení zavazadel a letenky, protože jim nefungoval systém. Takže jednak jsme dostali ručně napsané lístečky a jednak jsme museli doplácet každej 450 PHP za 3 kila nadváhy, protože limit byl 10kg. Divné, při rezervaci jsme vybírali 15kg. Nicméně vzhledem k tomu, že letenka stála 300 PHP, tak jsme to moc neřešili. U dalšího okýnka jsme zaplatili 100 PHP letištní poplatek a poté následovala další bezpečností kontrola, kde jsme si museli zout boty. Prostě kontrola úplně brutální.

Najít gate byl také trošku problém, ale zvládlo se. Poté nás autobusem spolu s dalšími odvezli k letadlu a mohlo se startovat. Problém je na tomto malém letišti v tom, že tu za celý den odbaví tak 10 letů, ale všechny kolem 7 hodiny ranní, takže je v tom zmatek a letiště nestíhá, obzvláště pokud jim spadne systém. Nabrali jsme zpoždění, ale to nám naštěstí neva. Let do Cebu jsem prospal a užil si až záverečné klesání, kdy vidíte malé ostrůvky, kolem velkých.

Cebu

Autobus na FilipínáchZdroj: moje

V Cebu jsem si vzali bágly a vyšli před letiště, kde jsou drahé taxíky za fixní cenu. Podle průvodce je lepší jít ke klasickým bílým taxíkům před letištní halu, stačí následovat cedule. Dokonce nás tam poslal i jeden prodejce, když jsme mu na cenu 400PHP řekli, že je to moc. Po chvilce čekání na konci fronty nás místní týpci, co koordinují dopravu dohodili jeden taxík, co někoho přivezl a my se mohli vydat k hotelu. Jedeme podle taxametru, ale i tak po asi minutě do nás taxikář začal hustit, že jako pak si musíme připlatit ještě 50 PHP protože jako jedeme do Cebu city, což je jiné město. Rezolutně jsme mu to odmítli, že to není žádná oficiální taxa a že prostě přeci se jede podle taxametru a že tu máme kamaráda a takhle teda ne. Tak zmlknul a k hotelu to bylo 201 PHP, dostal 210 Smajlík :)

Jukli jsme se do průvodce a moc toho tady k vidění není, takže jsme se šli poptat po prádelně a narazili na pekárnu, kde jsme si dali pozdní snídani. Prádelna pere do druhého dne odpoledne, což to už cheme být na Boholu, takže to obracíme a jdeme k obchodnímu centru. U vchodu musíme ukázat batoh, že nemáme žádnou zbraň a jdeme dál. Kupujeme místní SIMku s internetem za 350 PHP a oběd – ryba, rýže a ice tea – nás stojí 120 PHP. Chvíli ještě cajdáme po obchodu a pak se vracíme městem zpátky na hotel kolem jedné katedrály. Dovnitř nás nesputili, protože jsme neměli dlouhé kalhoty a na nohou měli jen žabky. No co.

Ulice v CebuZdroj: moje

v Cebu je celkem hustý provoz, jezdí tu opět autobusy, které jsme viděli v Clarku. Tady jsou ale barevnější a mají označení. Každý má tak svoji trasu, ale nikde nenajdete plánek s trasami Smajlík :D Spoustu kabelů tu táhnou vzduchem, často to jsou takové smotky, že to prostě nikdo neopravuje, ale prostě se natáhne další kabel. Na sloupu s elektřinou vidíte přímo přípojná místa, takže je tam deska a na ni třeba 60 elektroměrů vedle sebe. Podobně je to i s vodou, vše takové hodně otevřené. Domy jsou tu dosti opevněné, ploty vysoké a s ostnatým drátem, mříže na oknech. Vidíte tu chudobu a bohatství hned vedle sebe. Poprvé také vidíme lidi spát v kartonech na ulicích.

Večerní Cebu

Večer vyrážíme ven s Regem, což je Australan a známý od Dominika. Výhoda, že se tu vyzná. Sedáme na ten jejich autobus, jízda stojí 8 pesos, takže celkem pohoda. Jedeme kamsi, nevíme přesně kam. Vystupujeme u velké křižovatky a procházíme místním trhem. Cizinců je tu minimum. Ve stáncích se prodává hlavně elektronika, mobily a také tu jsou stánky se zeleninou. Je tu zajímavá atmosféra, ale necíte se úplně bezupečně. My jsme 4 chlapi, takže jako pohoda. Také je výhodou, že i když mám jen 172cm, tak jsem vyšší než valná většina místních, konečně nejsem za skrčka Smajlík :D

Sedáme na další busík a jedeme tak nějak zpátky a pak se ještě taxíkem přibližujeme k restauraci na jídlo. Cestou se stavujeme na hotelu a dáváme Regovi dárek – Becherovku Smajlík :D Večeříme v čínské restauraci, kde je sice trochu dráž – jídla okolo 180 PHP, pivo za 60. Poté se ještě přesouváme do klubu o kousek vedle, abychom poznali více z nočního života. Sám nevím, zda bych se tu cítil úplně bezpečně, ale takhle s někým kdo tu pár let žije je to na pohodu. Zpátky na hotel se dostáváme taxíkem. Zítra se pokusíme ráno vstát a stihnout v 9.25 loď na Bohol, ale uvidíme. Cebu má zvláštní atmosféru, což je asi jediné co je na tomto místě zajímavého.

Poslední úprava provedena 12. 9. 2012, zhlédnuto: 394-krát.
Celkem 852 slov.
články Příbuzné články:
štítky Štítky:
Pokud se Vám článek líbil, zazáložkujte jej prosím: Kliknutím na ikony můžete doporučit článek dalším lidem
  • Linkuj
  • Jagg
  • Topodkazy
  • Google
  • Facebook
  • vybrali.sme.sk
  • Mediablog
  • Topčlánky
  • Bookmarky.cz
  • Digg
  • TwitThis
  • Live


comments Komentáře (0):