Miliho Blog

Blog o ekonomice, financích, podnikání na internetu a dalším.

Asie den 19 – Poslední den na ostrově Panglao

Poslední potápění a poté nás čeká přesun zpátky do Cebu, abychom mohli další den letět na ostrov Boracay. Protože ale lodě jezdí ne moc ideálně, kempíme v Cebu večer kde se dá.

Moře a vítrZdroj: moje

Ráno je velký liják a fučí vítr. Na pláži je moře rozbouřené a nebe zatažené. Uvidíme, zda z potápění vůbec něco bude. Snídáme z kastrůlků a na 9. hodinu přicházíme do potápěčského centra. Zde nějak netuší, že bychom se měli potápět, ale někomu volají a prý instruktor dorazí. Butch to není, ale chlápek vypadá v pohodě. Také doráží Butchův brácha a začíná dohadování, že bychom měli za tento ponor zaplatit, protože už máme Open Water Course hotový a měli jsme 5 ponorů jak bylo dohodnuto. To je ale dle našeho názoru pravda jen částečná, protože dohodnuto bylo 5 ponorů v moři a navíc jsme se jasně bavili o tom, že poslední ponor navíc bude až budeme mít kurz potápění za sebou a půjde jen o potápění pro zábavu. Proto jsme byli také ochotni akceptovat jejich vyšší cenu, nežli byla nejnižší nabídka, kterou jsme měli.

Útes Momo podruhé

Pohodička na plážiZdroj: moje

Smlouvání je nakonec úspěšné a prý jestli můžeme chvíli počkat, že se k nám ještě někdo připojí. Čekání se protáhlo na více jak hodinu, ale tak alespoň se stihlo trochu vylepšit počasí. Jedeme opět na Momo Beach, kde jsme měli první ponor. Připojil se k nám pár z Hong Kongu, ráno se byli dívat na delfíny, ale nic neviděli. Mají podvodní kameru, tak se nám třeba poštěstí a budeme mít nějakou tu fotečku pod vodou.

Týpek už má licenci a zaplacené dva ponory, takže nejprve jdeme všichni pod vodu a slečna čeká na břehu. Půjde až na druhý ponor. Jdeme opět přímo ze břehu, takže několik metrů brodíme, pak nasazujeme ploutve a plaveme pozadu do moře. Je nás celkem 7 – 4 zákazníci a 3 týpci od Baywatche. Jdeme do 18 metrů a kluk z Hongkongu fotí i nás, jipí! Na jednom místě potkáváme asi dalších 20 potápěčů, kteří jsou nalezlí na jednom místě a fotí si zblízka útes. Protože mi dochází vzduch, obracíme se na zpáteční cestu. Stoupáme do 5 metrů, kde nastavujeme časovač a několik minut. Vedoucí u mne nechává jednoho z maníka z doprovodu a s ostatními se vydává ještě o kus dál, protože mají dosti vzduchu. Vynořuji se nakonec se 40 atm. a plaveme ke břehu. Kluci se vynořují 10 minut po nás, takže já tam byl 35 minut a 45minut. Navíc skončili s nějakými 60 atm. Smajlík :D No co, jde o to mít zábavu což potápění je, ale pro mne celkem krátká záležitost.

Odjezd do Cebu

LodičkaZdroj: moje

Krátce svačíme a po necelé hodince se pár z Hong Kongu vydává na další ponor, my se nudíme na břehu a užíváme sluníčka. Moře je zde opravdu klidné a tohle je pro nás poslední plážování tady na ostrově Panglao. Na cestu zpět se vydáváme krátce před třetí hodinou. Loučíme se s personálem Baywatche a jdeme v poklidu do Reggae guesthousu, kde jsme si ráno nechali věci. Podaří se mi dovolat do Lite Shipping company, ale zjišťujeme, že nám dneska trajekt nejede, takže letíme zpátky do města, kde jsou prodejní místa několika dalších společností. Oceanjet operuje a odjíždí v 6 hodin, takže nám začíná trošičku honička. Bereme si rovnou taxíka a po delším smlouvání se nám ho podaří stáhnout na 300 pesos, stejně jako na cestě sem do Alona Beach. V Reggae guesthousu nabíráme svoje věci a loučíme se s přátelskými majiteli, tohle místo zůstane dlouho v našich vzpomínkách. Je něco co půl páté, nejvyšší čas vyrazit do Tabilaranu.

Taxikář si po cestě vyřizuje ještě asi 2 osobní zastávky, v přístavu za něj ještě platíme 20 PHP za vjezd a před půl šestou si procházíme bezpečností kontrolou. Teď nám jen kontrolují zavazadla, nic více. Dominik si kupuje první jízdenku za 500, ale další má Oceanjet už jen business class za 1000. Naštěstí o pět minut později jede další společnost 2GO travel, tedy stejná jakou jsme jeli sem a platíme 540, pak poplatek za terminál. Další týpek se nás následně snaží zkásnout za zavazadla, ale když to razantně odmítáme, tak zjišťujeme, že je to jen další vykuk a chce 50 za portýra. Heh, zavazadla si těch 100m k lodi přeci odnesu sám. Lodě jsou obě docela nabouchané, asi také proto, že spousta lidí měla v plánu jet večer s levnější Lite Shipping company, ale ta bohužel svůj spoj zrušila. Pro nás to také znamená, že místo příjezdu kolem půlnoci, budeme před 8 v Cebu.

Zevlování v Cebu

Protože Dominik dorazil do jiného doku, čekáme na sebe a po půl hodině si bereme taxíka do McDonaldu. Fast foody jsou dobré útočiště. Vedle McDonald ale nemá Wifi, takže jdeme do asijského fastfoodu na jídlo. Za kilčo tu pořídíte fajnovou porci z klasické asijské kuchyně i s pitím. Později se přesouváme do McDonaldu na kafe a zmrzlinu. Okolo půlnoci si jdeme dát pivko a končíme u Číňana, kde jsme s Regem před týdnem večeřeli. Dnes je kolem velmi živo, bary přetékají a stolečky jsou před nimi plné. Dnes to je jistě mnohem více party night než posledně. Ve dvě ráno se pak taxíkem přesouváme nejprve k HSBC bance pro peníze a poté na letiště. Letadlo nám letí v 6.10, proto roztahujeme karimatky, nastavujeme budík na 4.15 a usínáme stejně jako spousta lidí okolo. Výborné, že se tu dá takhle kempit.

Poslední úprava provedena 21. 9. 2012, zhlédnuto: 566-krát.
Celkem 827 slov.
články Příbuzné články:
štítky Štítky:Alona Beach, Bohol, Cestování, Potápění
Pokud se Vám článek líbil, zazáložkujte jej prosím: Kliknutím na ikony můžete doporučit článek dalším lidem
  • Linkuj
  • Jagg
  • Topodkazy
  • Google
  • Facebook
  • vybrali.sme.sk
  • Mediablog
  • Topčlánky
  • Bookmarky.cz
  • Digg
  • TwitThis
  • Live


comments Komentáře (0):