Asie den 7 – Pinnacles trail

Pondělí, 3. září 2012 - Asie - trvalý odkaz

Dneska lezeme na kopec, abychom viděli unikátní skály. Na trase dlouhé 2,4 km nastoupáme více než kilometr. Závěrečná část se jde po žebřících a k pomoci jsou tu natažena i lana. Abychom to měli zábavnější, ještě dnes se máme vrátit zpět do Mulu.

Pinnacles trail

Zdroj: moje

Ráno před pátou vstávačka, po páté máme připravenou snídani a balíme se k odchodu – vyříme si nudle k obědu a bereme 3 litry pití ve dvou flaškách. Trochu nám vše trvá, takže základní tábor opouštíme těsně před 6 hodinou, pomalu se rozdednívá. Máme 3 hodiny na to, abychom se dostali pod žebříky, jak říká průvodce, abychom vše dneska stihli. Nasazujeme ostré tempo i když je cesta do kopce po kořenech a skaliscích dosti příkrá. Lezete skoro jako po schodech, je třeba dávat pozor na to, kam šlapete, aby vám neujela noha. Jsou značeny stovky metrů, takže vidíte svůj postup. Jak stoupáme, prales občas prořídne a můžeme se skrz stromy podívat do dáli, kde mezi stromy stoupá mlha. První větší zastávkou je skalisko "small pinnacles", kde vlastně vidíte, co uvidíte ve velkém na hoře – co příroda udělala ze skály. 900m za námi čas x.yz. Průvodce je spokojen, prý si vedeme dobře. Letíme zase vzhůru a v polovině trasy – 1200m – se odkládá z části vypitá láhev s pitím – vyzvednete si ji až půjdete zpátky. Celkem dobrej nápad, aby jste se zbytečně netahali s litrem vody nahora a dolu. Malinko se zvolňuje tempo, slunce už je celkem vysoko, takže světla je dost a výhledů přibývá. Nicméně náš cíl je nahoře a tak lezeme co se dá. Kótu 1800, od které to podle průvodce už půjde samo míjíme v … a pod žebříky na 2200m dorážíme těsně před osmou hodinou. Prý když to dáme za půl hodiny, tak trhneme turistickej rekord Nevím, už hodně fotíme, takže to jde pomaleji, ale i tak jsme upravdu za půl hodiny hahoře, je tu teplo a já od kompletně promočeného trička mám už i mokré kraťasy. 1195 metrů vysoko je nádherný výhled, průvodce vytahuje mobil a telefonuje

Zdroj: moje

Děláme fotečky, svačíme, tráváme tu asi 45 minut. Cesta dolů bude horší. Jednak se vám moc nechce a navíc je to po strmém kopci dolů. Také ještě více fotíme, je to tu nádherné. Skála a dřeviny tu jsou navzájem spojené a vytváří to úžasnou atmosféru. Mlha se také zvedla a je vidět celkem do dáli. Počasí nám holt zatím přeje. U začátku žebříků potkáváme skupinu, která leze nahoru.

Dolů to jdem pomaleji a pomaleji, ale místo kochání se pralesem koukáte pod nohy, protože se nechcete zranit. Začínám chápat, proč to lidem tak trvá, ale stejně mi připadá, že to pomaleji jít ani snad nejde, neboť každých pár kroků stojíme. Na 1200 metrech si vyzvedáváme naši lahev, druhou máme již skoro vypitou. 10:55 a my opět klesáme směrem do kempu. Přestává mne to bavit, pot po mne teče čůrkem. Jako jediný štěstí, že jsme celou dobu chráněny stromy nad námi, na přímém slunci bychom se upekli. Dominika chytá koleno a tak ještě brzdíme tempo. Přesto i tak se před 12. dostáváme do kempu a naše první kroky vedou do řeky. Tak nakonec jsme dole byli rychleji než nahoře. Kemp je teď skoro prázný, kdo šel nahoru včera už je pryč, kdo šel dnes je na kopci a kdo půjde zítra ještě nedorazil. Pereme si věci, dáváme sušit a jdem si sníst nudle, které jsme táhli nahoru a dolu (Adam si nesl ze zvyku i laptop, až jej nevytáhl). Po velmi lehkém obídku opět nabíráme vodu, kráce zdravíme skupinu co dorazila na zítřejší výstup a v 13.30 opouštíme tábor stejnou cestou jakou jsme přišli.

Zpátky do Mulu

Zdroj: moje

Průvodce se asi hodně těší domů, protože nasazuje tempo a čeká na nás až po 4km, tedy v polovině cesty, kde je most přes řeku. Nechápu, proč se tak žene, loď nás má čekat ve 4 hodiny, takže času dost na ráznou chůzi, ale běžet se snad nemusí. Nechci si nohy zničit úplně, když za pár dní chceme vystoupat na tu čtyřtisícovku. U řeky se koná krátké osvěžení a zase se to valí dál, než si poberu batoh, průvodce mizí v lese a potkávám ho opět až u hada (včera tu byl a dnes také) a pak až na 9,5km opět u mostu přes řeku. Cesta zpátky je podobná, svítí sluníčko a potím se jak prase. Občas potkáme někoho mířícího do kempu, ale jsou to samostatní cestující, kde mají jako průvodce, když se sem jinak nedostanete? Asi svoje poslání nechápou, ač špatně placení jako nejsou. Loď nakonec přijíždí 3.45 a my osvěžení ležením v řece nasedáme do lodi a tentorkáte po proudu zpátky do Mulu. Krátce se stavíme u Clearwater cave, ale už je pod mrakem a tak se nám už koupat nechce a pokračujeme do parku, kam přijíždíme o půl páté. Stále čas zkusit vybrat peníze a to se nakonec daří. Adam nám zpátky směňuje dolary, ubytováváme se před parkem v hostelu za 35 ringošů (postel v místnosti da dalšími 20), vedle záchod a sprcha co moc neteče a snídaně v ceně 10 penízů. Takže jen o 10 ringošů více oproti "homestay" z první noci, ale je tu sprcha a příjemnější prostředí. Zásuvky opět jen po zapnutí diesel agregátoru mezi 6 a 12 večerní. Je tu teplo, snad až se zapne proud, tak to větráky u stropu trochu zlepší. Ideální by bylo, kdyby přes noc sprchlo jako první den, to se hezky ochladilo.

V hostelu i parku se zdá být dneska celkem prázdno, posledně tu bylo živo, lidé asi odjeli a moc jich nepřijelo. Sezóna je tu u konce. Skáčeme na večeři opět tesně před park a za 10 penízků si dneska dáváme sladkokyselou rybu s rýží. Vyměňujeme si s Adamem fotky z výletu a přemítáme, jak byl dnešní den vydařený, Ostatně celá tůra se zvládla na jedničku, dokonce nad veškerá očekávání, která jsme měli před cestou sem. Viděli jsme jeskyně a Pinnacles, měli super počasí a Adam je fajn týpek. V restauraci potkáváme pár z tábora 5, který se mne zeptal zda jsme šli na kopec a jak je možné, že jsme již tady. Tak jsem jim popsal celý trik zmáčknutí ofiko 3 denního trku do 2 dnů a z časů, které jsem jim řekl k nám měli velký obdiv. Oni vyráželi okolo 6.30, nahoře byli o půl jedenácté a zpátky v táboře nějak před čtvrtou. V baru se také objevuje náš průvodce a krom pokecu o drogách se dovídáme, že vyhrál sázku se svou přítelkyní – vsadil se, že to dáme do 8.30 na ty Pinnacles, proto nás na do kóty 900m tak hnal Zítra ráno už jen poslední atrakce v parku Canopy walk a poté let do Kota Kinabalu.