Miliho Blog

Blog o ekonomice, financích, podnikání na internetu a dalším.

Asie den 2 – Brunei (Bandar Siri Begawan)

Po jednodenní návštěvě Kuala Lumpur se přesouváme ropové země Bruneje, konkrétně hlavního města - Bandar Siri Begawan.

Minule jsme skončili odjezdem na letiště v Kuala Lumpur. Autobus objednaná přes AirAsia nás tam dovezl za tři čtvrtě hodiny, ale vyjížděl o 15 minut později a ještě se řidiči nelíbilo, že nemáme vytištěný itinerář letu, že prý jinak nepozná, že máme jízdenku zaplacenou. Na letiště jsem dorazili krátce před čtvrtou ranní, letadlo nám odlétalo v 6:45, měli jsme tak dostatek času na vyzvednutí zavadazadel, check-in, snídani a opětovné osquatování zásuvky. Beztrátový internet je tu na 3 hodiny zdarma.

Bandar Seri Begawan

BruneiZdroj: moje

Z Kuala Lumpur míříme do Bruneje. Let do hlavního města Bandar Seri Begawan s Honzou celý prospíme. Po příletu nás u pasové kontroly čeká vyplnění imigračního formuláře a také formuláře pro finančák. Brunei je muslimská země, kde platí prohibice, takže prodej alkoholu je zde zakázán. Po vystání fronty na kontrolu pasu, která trvala věčnost, jsme si vyzvedli zavazadla a dali je na kontrolu k rentgenu. Každý jsme u sebe měli flašku nějakého alkoholickoého moku, a tak se nás optali zda něco vezeme a zda máme formuláře. To jsme odkývali, ale začalo takové dohadování, kolik čeho máme, a tak nám bylo vysvětleno, že musíme vyplnit další formuláře Smajlík :D No jako sranda. To je taková žlutá kartička, kde vše vyplníte dvakrát, jednu polovinu si nechají, na druhou vám dají razítko a máte ji mít u sebe, kdyby u vás alkohol jako náhodou našli. Tak jsme to vyplnili, dostali razítko a šli. Takovýho papírování svět nezažil, ale máme to za sebou. V Lonely Planet píšou, že autobus jezdí za 1 BND (asi 15CZK) do centra. Na infromacích se dovídáme, že jízdní řád neexistuje, že máme zkrátka čekat před nádražím. Tak čekáme a čekáme. Po asi půl hodině přijíždí takový modrý minivan s číslem. Nasoukáme se dovnitř a během jízdy mi řidič dává 3 lístečky za které obdrží 3 BND. Docela dobrej deal. Jednoho lokálního spolucestujícího se ptám, jak se dostat k hotelu a ukazuji adresu. Říká, že musíme přestoupit na nádraží a ještě se ptá, zda tam už jako máme rezervaci, že v centru existuje nějaký levný hostel. Ono autobus tu funguje asi především pro nižší vrstvu, odpovídá tomu stavem Smajlík :D Brunejci podobně jako Malajci pěšky snad vůbec nechodí, všichni tu jezdí autem, cena je okolo 0,53 BND za litr benzínu.

Na nádraží nás napadne děsivý nápad a vydáváme se k hotelu pěšky. Pere sluníčko a začínáme mít hlad. Mezi stromy vidíme takovou terasu s několika občerstveními. Majitelka anglicky sice neumí, ale vedle sedí mladší muslimka, která naši otázku za kolik to je a co cheme přeloží. CO chceme proběhlo tak, že jsme ukázali na tabuli se seznamem jídel, netušíce moc co to znamená. Dopadlo to dobře a za 3 BND jsem měl rýži s kousky kuřete a zeleniny. Dominik měl za dvojnásobek polívku a celou rybu se zeleninou a rýží. K pití voda s ledem gratis. Smajlík :)

Na náš hotel Palm Garden Hotel jsme se dostali docela zničení, a tak jsme po rychlé spršce na chvíli usnuli. Ubytování nás stálo sice každého 30BND, ale po několika dnech bez spánku se komfort docela hodil. Jen ten internet by mohl být funkčnější. Dořešili jsme program u Borneo Guide a okolo sedmé hodiny se vydali na noční procházku Bruneje.

Noční Brunei

MešitaZdroj: moje

Pomocí rad od týpka z Borneo Guide, který si přijel pro peníze a minimapky z recepce jsme si to namířili k nejbližší mešitě. V noci to vypadá úchvatně, vše je hezky nasvícené. Cestu do města již známe z odpoledne, a tak se opět stavujeme v místě oběda na večeři. Zkoušíme jiný stánek a kuřecí stehno s rýží nás stojí 2,5 BND. Pohodička. Vydáváme se tak trochu náhodně podle mapky do večerního města a směrem k vodě. Bereme vodní taky za jeden papírek na druhou stranu řeky. Frčí to jako ďábel, celkem zážitek. Procházím se po jakémsi plovoucím městě – domy jsou tu na pilotech a mezi nimy jsou dřevěné chodníky. Místy jsou bez zábradlí, občas vidíme spoustu odpadků na zemi, nebýt ujištěni, že je tu bezpečno, tak bychom se tu asi jen tak neprocházeli. Necházíme tu však i úplně nové domky, asi nějaká protekční část. O kus dále si kluci hrají fotbal, jenže jaksi nejnižší tyčka zábradlí je asi 40 cm nad zemí, takže míč jim může každou chvíli skončit ve špinavé vodě mimo hřiště. Ale neskončí a kluci hrají. Docházíme na východní konec a máváme na vodní taxi. Druhé nám zastavuje a my se opět vydáváme vysokou rychlostí po noční vodní hladině na zpět na druhou stranu řeky. Řidiř za každého dostane babku a nás čeká již jen cesta zpátky na hotel. Rozhodli jsme se zkusit jinou cestu, ale trochu jsme si zašli. No co, nebylo zas až tak kam spěchat.

Na pokoj dořážíme celkem unavení a těšíme se na pořádný spánek za poslední 3 dny. Druhý den musíme vstávat po šesté hodině, abychom se mohli vydat směrem do deštného lesa. O Bruneji stojí za zmínku, že jsme tu nepotkali jediného policistu v hlídkovém autě nebo na obchůzce, je tu nízká kriminalita a velice bezpečno. Narozdíl od Kuala Lumpur je zde méně turistů a tak si nás kolemjdoucí občas prohlížejí. Setkání s místními je velice pozitivní, ač angličtina je někdy trochu problematickám, Brunejci působí jako velice ochotní a přívětiví, ideální pro cestovatele. Jen tedy ta prohibice, to je pro nás Evropany dosti boj.

Poslední úprava provedena 31. 8. 2012, zhlédnuto: 388-krát.
Celkem 857 slov.
články Příbuzné články:
štítky Štítky:
Pokud se Vám článek líbil, zazáložkujte jej prosím: Kliknutím na ikony můžete doporučit článek dalším lidem
  • Linkuj
  • Jagg
  • Topodkazy
  • Google
  • Facebook
  • vybrali.sme.sk
  • Mediablog
  • Topčlánky
  • Bookmarky.cz
  • Digg
  • TwitThis
  • Live


comments Komentáře (0):