Asie den 1 – Kuala Lumpur

Úterý, 28. srpen 2012 - Asie - trvalý odkaz

Konečně uvidíme něco jiného než letiště a okolí - začínáme hlavním městem Malysie. Jede se to Kuala Lumpur.

Kuala Lumpur

Zdroj: moje

Do Bangkoku jsme přiletěli v minulém díle dne 28. 9. ve 4 hodiny ráno a v 6:45 jsme sedali na let do Kuala Lumpur od nízkonákladové společnosti AirAsia. Tento let nás stál asi 2,5 tis. korun, takže moc "low-cost" nebyl, ale tak co. Z letu který trval asi 2 hodiny si moc nepamatuji, skoro celý jsem prospal. Kuala Lumpur je hlavním městem Malaysie a leží na Malayském poloostrově. Přestože to je od Bangkoku téměř na jih, přidáváme si na hodinky další hodinu díky časové zóně (GMT 7), letní čas tu nemají. Více na jih se už během cestu nedostaneme. Jsme dva a půl stupně nad rovníkem, takže den a noc je téměř stejně dlouhá, je tu templo a vlkhko. Tedy teplo jen venku. Jakmile vkročíte do obchodu, haly či autobusu, mrznete. Klimatizace z 28°C dělá 18°C. Hrůza.

Na letišti čekáme dlouhou dobu na kontrolu pasů, rovněž si také vyfotí otisky prstů. Buď to z čipu na pasu neumí přečíst nebo to kontrolujou. Imigrační formulář se tu nevyplňuje. Do pasu se dostává papírek jehož druhou polovinu si při opuštění země zase vemou. Vybíráme z bankomatu peníze – postupně tu papírky nahrazují plastovými bankovkami. Vyzvedáváme si bagáž, kterou za 28 ringošů za kus (1MYR = 6CZK) necháváme v úschovně, protože do města se chystáme na lehko. Odlítáme za necelých 24 hodin, tak co Autobus do centra stojí 8 ringošů, ale my to měli na letence, tak jen naskakujeme a trávíme asi hodinu jízdou po dálnici. Holt, letiště tu není za rohem. Venku trochu prší, ale tak alespoň se ochladí. Mrzneme v autobusu, mikiny zůstaly na letišti.

Od Central station bychom rádi pěšky do Chinatownu, kde plánujeme oběd. Ovšem pěšky je to celkem dobrodružství. Ono se tu asi pěšky jaksi nechodí, chodníky tu potkáte jen zřídka. Malajci jezdí buď autem nebo na motorce. Řídí se tu vlevo, na což je dobré si při přebíhání 4 proudé silnice pamatovat. Po chvíli hledání se nám daří dostat se trochu více do města, kde již ulice mají kromě silnice i chodníky. Brzy nacházíme Chinatown, což je jakoby dlouhá křižovatka, kde po stranách ulic jsou stánky se vším možným. Taková tržnice, ale zboží je celkem kvalitní.

Zdroj: moje

V místní jídelně si objednáváme polívku za 5 ringošů a pivo – 13,5 ringošů za 640ml. Tož pití je tu drahé, ale co se dá dělat. Po dlouhé době jím hůlkama, ale daří se. Chvíli ještě posedíme a pak se vydáváme prozkoumat místní tržnici. Kupuji si žabky, ideální obuv do zdejšího teplého počasí, kluci ještě sluneční brýle. Poté se vydáváme směrem k televizní věži, dominantě města. Je u ní i park s opičkama, ale když jsme přišli k bráně, bylo zavřeno. Hm, tak nic. Pokračujeme k další turistické atrakci – Petronas tower. Na můstek se sice vstup neplatí, ale na lístky je dlouhá fronta, je nutné jít čekat už ráno. My se jen vyfotíme a jdeme do parku, kde je možné si smočit nohy v takovém bazénku. Ideální osvěžení. Dominik tu má známou, která do 8 pracuje, takže máme ještě asi dvě hodiny času. Vracíme se k Petronaskám a krátce procházíme obchody uvnitř. Je to obrovské obchodní centrum, ale my bychom si rádi dali něco měšího k jídlu a zdejší ceny jsou vysoko. Zamíříme náhodným směrem, přecházíme mezi auty 4 proudou silnici v každém směru, ale teď na večer je tu dopravní špička, tak auta stojí Po chvilce nacházíme takovou jídelnu kde přistěhovalci – toto je prý idická specialita. Jedná se o takové jakože tenké placky, do kterých se dává náplň dle chuti – my zvolili z nabídky cibuli a vejce. Platíme 2,2 ringoše a je nám fajn. Setmělo se a tak se vracíme na noční foto k Petronaskám. Vodní fontány tu mají barevné podsvícení a v 8 hodin začíná hra barev a vody do hudby od Titaniku. Asi náhoda. Romantická podívaná skončila a my čekáme na odvoz od Sy.

Zdroj: moje

Sy nás veze přecpaným městem do čínské restaurace, kde nás čeká luxusní večeře. Rýže, zelenina, tofu, čerstvé krevety v lupínkách a nějaká specielně připravená čerstvá ryba. Protože Sy se věnuje focení jídla a sama vaří, popisuje nám velice barvitě co je jak připraveno a že je to tak náročné na přípravu, že pro zachování kvality je lepší si to nechat udělat v restauraci. Jídlo bylo vynikající a prostředí takové vznešené, jen kdyby ta klimoška nebyla na teplotu mrazu.

Po večeři míříme ještě to jednoho z lokálních pouličních barů/restaurací, kde si dáváme místní specialitu -černý zázvorový čaj s mlékem. Ještě chvíli klábosíme a pak je čas se rozloučit. Sy nám při cestě na nádraží vypráví, jak se tu vše předělává a silnice mění tak často, že i ona sama se tu občas ztratí. Na nádraží přijíždíme o půl dvanácté, tedy hodinu po odjezdu posledního autbusu na letiště. No, ještěže sentral je otevřen nonstop a první bus nám jede v 2:45. Chvíli hledáme místo na zakempování, ve druhém patře jsou lavičky, nacházíme zásuvku a beztrátový internet. Po půl druhé se zvedáme a čeká nás cesta zpět na letiště, odkud letíme na ostrov Borneo. Budeme opouštět Malaysii a navštívíme Brunei, ale to zas až příště.