Asie 2012: den 0 – letíme

Pondělí, 27. srpen 2012 - Asie - trvalý odkaz

Cesta po JV Asii - den 0 - z Kyjeva do Bangkoku.

Letíme

Zdroj: moje

Začali jsme úvodem cesty a skončili v hostelu v Kyjevě, ze kterého jsme byli odvezeni na letiště v půl dvanácté na stejný terminál jako jsme přiletěli předchozí den. Na odletové tabuli jsme nemohli najít náš let a tak po důkladnějším prozkoumání naší rezervace jsme zjistili, že letíme z jiného terminálu. Cesta na další terminál vedla mezi auty po úzkém chodníku, ale naštěstí to bylo blízko. Máme stále více jak dvě a půl hodiny času a tak opět kempíme u zásuvky. Po chvilce mi však dochází, že zásuvka jaksi nefunguje, neboť notebook jede na baterky. Dořeším něco na netu a jdu se projít po terminálu. Ten je naprosto přecpaný lidma, málo místa k sezení i pohybu. Prostor je to dosti uzavřený s nízkým stropem. Na ceduli se objevuje otevření odbavení našeho letu do Bangkoku a tak se zvedáme z podlahy jdeme.

Fronta se nezdá být až tak dlouhá, ale než se dostaneme na řadu tak to trvá. Dostáváme sedadla vedle sebe v zadní části letadla. Následuje klasický rentgen a kontrola pasu. U bran je velká a prostorná hala, nicméně lidí jako much a tak jsou nejen obsazeny všechny dostupné zásuvky, ale je i celkem problém najít místo k sezení. To se nám nakonec daří a čekáme. Při nástupu do letadla není kam spěchat, sedadla jsou jistá. K letadlu, které je na snad nejzapadlejším konci letiště, nás veze autobus. Odlet byl plánován na 14.00, ale až ve 14.30 se letadlo začíná hýbat a ke vzletu se rozjíží až dalších 20 minut poté. Ještěže máme v Bangkoku dost času na přestup.

Letíme s ukrajinskou společností Aerosvit a letadlem Boeing 767. Letadlo je skoro plné, v zadu kde sedíme je trochu volněji a tak jsme se ještě rozesadili, abychom měli více prostoru. Je to mnohem konfortnější, než nízkonákladovky, to je bez debaty – spousta místa a pro dlouhý let samozřejmá obsluha. Ve vzduchu trávíme celkem osm a půl hodiny. Dvakrát se podává občerstvení, kdy jsou nejprve nabídnuty studené nápoje a víno, poté jídlo a na závěr teplé nápoje (káva a čaj). Oběd se skládal z trochy zeleniny, housky, másla, masa s kaší a zákusku. Pozdní večeře či ranní snídaně – 2 hodiny před přistáním – byla podobná obědu jen místo kousku vepřového masa byla ryba. Malé porce, ale mně to celkem chutnalo. Zpočátku jsem si četl, ale poté to jako obvykle zalomil a tak pospával.

Průběh letu můžete sledovat na obrazovce (jsou tam dvě pro půlku letadla), kde je postupně střídají obrazovky s údaji o výšce a rychlosti letu, plánovaném příletu a místním časem v místě odletu a příletu a také mapka pro vizuální zobrazení. Je celkem sranda sledovat jak letadlo nabírá výšku a rychlost a poté se mění jen rychlost. My letěli ve výšce 33000 (něco přes 10km) rychlostí okolo 900km/h a nad Indií pak i ve výšce 37000 (skoro 11,5km) ze které se klesá asi posledních půl hodiny. Himaláje jsme přelétali tak nějak v okolí Kašmíru.

Bangkok

Zdroj: moje

Tedy viděl jsem pouze letiště. Přiletěli jsme ve 4 ráno místního času (vzhledem k letnímu je tu o 5 hodin více než v ČR) a dlouhými chotbami se dostali ke kontrole pasů, kde je rovněž nutno vyplnit imigrační formulář. Do pasu vám pak dají kartičku, kterou si v okamžiku, kdy zemi opouštíte, zase vezmou. V mém případě za asi 2 a půl hodiny Asi tu moc ranních letů nemají, protože u celníků bylo jen osazenstvo letadla a tak to celkem ubíhalo. Přebrali jsem si bagáž a kluci mne vzali před letiště, abych si ozkoušel místní klima. No, bylo teplo a vlhko jako když vlezete do skleníku. Zalezli jsme zpět do letištní haly, koupili místní pivko a čekali na check-in směr Kuala Lumpur. Podařilo se nám na letišti najít zásuvku a díky tomu, že tu měli univerzální zásuvky, tak jsme si dobili baterky. Internet je tu placený, ale také tu bylo pár PC, tak jsem se podíval co nového.

Ještě poznámka na závěr. Protože je v Evropě letní čas, je Bangkok o 5 hodin napřed. Příště se podíváme na hlavní město Malaysie – Kuala Lumpur. Snad budu stíhat naše cestování psát, už jsem 2 dny pozadu a to je třetí den