Asie 2012: den 0 – le­tí­me

Pon­dě­lí, 27. sr­pen 2012 - Asie - tr­va­lý od­kaz

Ces­ta po JV Asii - den 0 - z Ky­je­va do Ban­g­ko­ku.

Le­tí­me

Zdroj: mo­je

Za­ča­li jsme úvo­dem ces­ty a skon­či­li v hos­te­lu v Ky­je­vě, ze kte­ré­ho jsme by­li od­ve­ze­ni na le­tiš­tě v půl dva­nác­té na stej­ný ter­mi­nál ja­ko jsme při­le­tě­li před­cho­zí den. Na od­le­to­vé ta­bu­li jsme ne­moh­li na­jít náš let a tak po dů­klad­něj­ším pro­zkou­má­ní na­ší re­zer­va­ce jsme zjis­ti­li, že le­tí­me z ji­né­ho ter­mi­ná­lu. Ces­ta na dal­ší ter­mi­nál ved­la me­zi au­ty po úz­kém chod­ní­ku, ale na­štěs­tí to by­lo blíz­ko. Má­me stá­le ví­ce jak dvě a půl ho­di­ny ča­su a tak opět kem­pí­me u zá­suv­ky. Po chvil­ce mi však do­chá­zí, že zá­suv­ka jak­si ne­fun­gu­je, ne­boť no­te­book je­de na ba­ter­ky. Do­ře­ším ně­co na ne­tu a jdu se pro­jít po ter­mi­ná­lu. Ten je na­pros­to přecpa­ný lid­ma, má­lo mís­ta k se­ze­ní i po­hy­bu. Pro­stor je to do­sti uza­vře­ný s níz­kým stro­pem. Na ce­du­li se ob­je­vu­je ote­vře­ní od­ba­ve­ní na­še­ho le­tu do Ban­g­ko­ku a tak se zve­dá­me z pod­la­hy jde­me.

Fron­ta se ne­zdá být až tak dlou­há, ale než se do­sta­ne­me na řa­du tak to tr­vá. Do­stá­vá­me se­da­dla ve­d­le se­be v zad­ní čás­ti le­ta­dla. Ná­sle­du­je kla­sic­ký rent­gen a kon­t­ro­la pa­su. U bran je vel­ká a pro­stor­ná ha­la, nicmé­ně li­dí ja­ko much a tak jsou nejen ob­sa­ze­ny všech­ny do­stup­né zá­suv­ky, ale je i cel­kem pro­blém na­jít mís­to k se­ze­ní. To se nám na­ko­nec da­ří a če­ká­me. Při ná­stu­pu do le­ta­dla ne­ní kam spě­chat, se­da­dla jsou jis­tá. K le­ta­dlu, kte­ré je na snad nej­za­pad­lej­ším kon­ci le­tiš­tě, nás ve­ze au­to­bus. Od­let byl plá­no­ván na 14.00, ale až ve 14.30 se le­ta­dlo za­čí­ná hý­bat a ke vzle­tu se roz­jí­ží až dal­ších 20 mi­nut po­té. Ješ­tě­že má­me v Ban­g­ko­ku dost ča­su na pře­stup.

Le­tí­me s ukra­jin­skou spo­leč­nos­tí Ae­ro­svit a le­ta­dlem Bo­eing 767. Le­ta­dlo je sko­ro pl­né, v za­du kde se­dí­me je tro­chu vol­ně­ji a tak jsme se ješ­tě ro­ze­sa­di­li, abychom mě­li ví­ce pro­sto­ru. Je to mno­hem kon­fort­něj­ší, než níz­ko­ná­kla­dov­ky, to je bez de­ba­ty – spous­ta mís­ta a pro dlou­hý let sa­mo­zřej­má ob­slu­ha. Ve vzdu­chu trá­ví­me cel­kem osm a půl ho­di­ny. Dva­krát se po­dá­vá ob­čer­stve­ní, kdy jsou nej­pr­ve na­bíd­nu­ty stu­de­né ná­po­je a ví­no, po­té jíd­lo a na zá­věr tep­lé ná­po­je (ká­va a čaj). Oběd se sklá­dal z tro­chy ze­le­ni­ny, hous­ky, más­la, ma­sa s ka­ší a zá­kusku. Pozd­ní ve­če­ře či ran­ní sní­da­ně – 2 ho­di­ny před při­stá­ním – by­la po­dob­ná obě­du jen mís­to kous­ku vep­řo­vé­ho ma­sa by­la ry­ba. Ma­lé por­ce, ale mně to cel­kem chut­na­lo. Zpo­čát­ku jsem si če­tl, ale po­té to ja­ko ob­vykle za­lo­mil a tak po­spá­val.

Prů­běh le­tu mů­že­te sle­do­vat na ob­ra­zov­ce (jsou tam dvě pro půl­ku le­ta­dla), kde je po­stup­ně stří­da­jí ob­ra­zov­ky s úda­ji o výš­ce a rych­los­ti le­tu, plá­no­va­ném pří­le­tu a míst­ním ča­sem v mís­tě od­le­tu a pří­le­tu a ta­ké map­ka pro vi­zu­ál­ní zob­ra­ze­ní. Je cel­kem sran­da sle­do­vat jak le­ta­dlo na­bí­rá výš­ku a rych­lost a po­té se mě­ní jen rych­lost. My le­tě­li ve výš­ce 33000 (ně­co přes 10km) rych­los­tí oko­lo 900km/h a nad In­dií pak i ve výš­ce 37000 (sko­ro 11,5km) ze kte­ré se kle­sá asi po­sled­ních půl ho­di­ny. Hi­ma­lá­je jsme pře­lé­ta­li tak ně­jak v oko­lí Kaš­mí­ru.

Ban­g­kok

Zdroj: mo­je

Te­dy vi­děl jsem pou­ze le­tiš­tě. Při­le­tě­li jsme ve 4 rá­no míst­ní­ho ča­su (vzhle­dem k let­ní­mu je tu o 5 ho­din ví­ce než v ČR) a dlou­hý­mi chot­ba­mi se do­sta­li ke kon­t­ro­le pa­sů, kde je rov­něž nut­no vy­pl­nit imi­grač­ní for­mu­lář. Do pa­su vám pak da­jí kar­tič­ku, kte­rou si v oka­mži­ku, kdy ze­mi opouš­tí­te, za­se vez­mou. V mém pří­pa­dě za asi 2 a půl ho­di­ny Asi tu moc ran­ních le­tů ne­ma­jí, pro­to­že u cel­ní­ků by­lo jen osa­zen­stvo le­ta­dla a tak to cel­kem ubí­ha­lo. Pře­bra­li jsem si ba­gáž a klu­ci mne vza­li před le­tiš­tě, abych si ozkou­šel míst­ní kli­ma. No, by­lo tep­lo a vlh­ko ja­ko když vle­ze­te do skle­ní­ku. Za­lez­li jsme zpět do le­tišt­ní ha­ly, kou­pi­li míst­ní piv­ko a če­ka­li na check-in směr Ku­a­la Lum­pur. Po­da­ři­lo se nám na le­tiš­ti na­jít zá­suv­ku a dí­ky to­mu, že tu mě­li uni­ver­zál­ní zá­suv­ky, tak jsme si do­bi­li ba­ter­ky. In­ter­net je tu pla­ce­ný, ale ta­ké tu by­lo pár PC, tak jsem se po­dí­val co no­vé­ho.

Ješ­tě po­znám­ka na zá­věr. Pro­to­že je v Ev­ro­pě let­ní čas, je Ban­g­kok o 5 ho­din na­před. Příš­tě se po­dí­vá­me na hlav­ní měs­to Ma­la­y­sie – Ku­a­la Lum­pur. Snad bu­du stí­hat na­še ces­to­vá­ní psát, už jsem 2 dny po­za­du a to je tře­tí den