Modrá, nikoli zelená planeta - Václav Klaus

Známá publikace prezidenta České Republiky Profesora Václava Klause Modrá, nikoli zelená planeta nese podtitul „Co je ohroženo: Klima nebo svoboda?“ Tuto knížku nevelkou počtem stran, ovšem s velkými myšlenkami jsem si s chutí přečetl a pro vás tu mám krátkou recenzi.

Vždy, když mluvím o nějaké knize, publikaci, zkrátka o něčem, co jsem si přečetl, vždy je dobré uvést, jak jsem se k dané knížce dostal, co mne vedlo k tomu, abych si ji přečetl, co jsem od ní vlastně očekával. Je to z toho důvodu, že číst nějakou knihu bez jakéhokoli očekávání či touhy něčemu se naučit nás povede akorát k tomu, že nás čtení dalších a dalších stránek začne nudit a my tak výbornou, informací plnou a hodnotnou literaturu odložíme a již se k ní nevrátíme. Zábavné knížky čteme v touze po dobrodružství, fantasy a sci-fi literatura stimuluje naši fantasii a představivost, historická literatura rozšiřuje naše obzory a vzdělání, které nám otevírá oči a vidíme tak celý svět více v souvislostech. Stejně tak funguje i literatura populárně naučná, eseje, či další publikace pojednávající o politické situaci, ovlivňování světa, či nových technologiích ovlivňující náš život. Stejně tak je to s dnešní problematikou klimatických změna, globální oteplování, skleníkového efektu, biopaliv a dalších v dnešní době neustále omílaných termínů a pojmů. Pokud chceme dané problematice porozumět, musíme se na ni podívat z více stran a tím pádem sledovat i různé názory. Jak již historie potvrdila, pokud chceme s nepřítelem bojovat, musíme ho znát, jinak prohrajeme. Jelikož je problematika environmentalismu z velké části i politickou kampaní, byl jsem zvědav, co přední český politik Václav Klaus o tomto tématu napsal.

Obsah Modré, nikoli zelené planety

Kniha se dotýká mnoha témat a nedalo nepřináší jasné řešení ani odpovědi. Je to jasné a jsem za to i rád, neboť jak již sám Václav Klaus píše, je tato problematika z vědeckého hlediska velice složitá a názory se různí, je obtížné jednoznačně říci co je a co není pravda. Nicméně co je důležité a podstatné je podívat se na věc klimatu a změn obecně z druhé strany. Je jasné, že na celou věc ohledně klimatu se musíme dívat shora, s nadhledem, neboť jedna věc je věda a druhou jsou média a politika. Medializace udělá strašně moc, zkreslení údajl, zamlčení určtiých věcí vede k populismu, který mobilizuje masy, které pak hlásají co pár skeptiků čele přednesou. Inu masa pak jedná davově, bez delšího přemýšlení. Co je na celé věci nejhorší je hlavně způsob této propagandistické masáže ve školách a médiích, kdy je nám vždy ukazováno vždy to špatné, představována blížící se katastrofa a hrozba skleníkových plynů a to především CO₂. Václav Klaus se jako jeden z mála staví proti tomuto politikaření a nebojí se vyslovit protinázor, vystoupit z proudu a říci jasné „NE“. Toho si vážím, neboť ikdyby teoreticky vzato neměl téměř žádnou pravdu, je to důležitý postoj, který by správně měl vést k diskusi, zastavení se nad problematikou a podívat se opět na nabízené názory. Přesně tak to činí Václav Klaus v této své publikaci. Vybírá sei názory, hojně cituje a interpretuje, poukazuje na dašlí skutečnosti, o kterých se moc nemluví. Také podporuje ty, kteří se staví proti davu, mají svá tvrzení podložena a nebojí se postavit demagogii. Také si ovšem cení práce skutečných ekologů, kteří jsou nesmírně potřeba. Píší o obsahu, ovšem samozřejmě jak jej vnímám já, je to totiž jasně dáno tím, jak jsem jej pochopil. Tím bych chtěl utišit ty, kteří knihu četli a nyní s mnou nesouhlasí, pokud snad někdo takový je.

Podtitul hlásá něco o svobodě, což by mohlo na první pohled překvapit a také se může zdát, že to slouží jen jako marketingový tah. Je pravda, že to přitahuje pozornost, ovšem Václav Klaus ví, co tím chce říci a také to popisuje. Je nutné vidět také to, že cokoli, na čem se politikové usnesou nás ovlivní. No a jestliže je politika nucena davovou psychózou zelených, udělat některé kroky, mohou tyto kroky vážně ovlivnit (a také se to tak děje) naše životy a také naši svobodu. Vliv současných environmentalistů, které používají pro manipulaci s lidmi populistické řeči je naneštěstí celkem značný a proto konference a jejich výsledky (Kjótský protokol) mají nedozírné následky.

Trocha mého dalšího komenáře

Problematika především globálního oteplování je nesmírně zajímavá s musím se přiznat, že své názory měním. Je to dáno mírou informovanosti, která se naštěstí zvyšuje a já tak mohu své názory lépe obhájit a popsat. K tomu přispěl nyní i Václav Klaus svojí publikací, která mne opět vrátila k celé problematice a trochu učesala mé vidění. Také jsem si vyhledal co se o této publiakci píše na internetu a zde objevil zajímavé názory, které mne rovněž obohatily, především o nové pohledy na svět a nové vidění souvislostí. Neustále se utvrzuji ve svém pohledu na to, že skutečných ekologů je málo a přibývá těch, kteří se ve jménu ekologie snaží řídit naše životy a společenský vývoj. Jsou to ale především ti, kteří nejvíce využívají vymoženosti moderní doby a přitom technologiemi opovrhují – jak je vidět v nesouhlasu s jadernou energii, která je technologicky na vysoké úrovni, má ovšem obrovský potenciál, kteří Zelení brzdí a raději dají peníze na biopotraviny, které jsou energeticky náročnější na výrobu, současně chtějí omezit vypouštění CO₂ z fosilních paliv a tak chtějí postavit větrníky kde to jen jde a pálit biomasu. Vliv na ceny potravin, a množství dalších a horších skleníkových plynů uvolněných při této výrobě je naprosto nezajímají. Politický program bych rád rozebral v jednom ze svých dalších článků, aby si lidé uvědomili, co vlastně Zelení chtějí. Politika masového omezování průmyslu ve vyspělých zemích, které se dohodnou na pravidlech, aby je následně mohli porušovat a to bez sankcí je mi k smíchu. Navíc dochází k experimentům a nebere se ohled na trh, který reaguje na zásadní změny. O tom, že opravdová ochrana přírody je potřeba není sporu, ale západním mocnostem se nějak nechce přinutit např. Čínu a další rozvojové země, které si, aby ekonomicky vyspěly, s ochranou a čistotou hlavy nelámou. To že Evropa bude snižovat své, již díky technologicky stále dokonalejším postupům, emise při výrobě prostě nemůže vyvážit mnohonásobné emise vypuštěné na druhém konci planety.

Další problematikou jsou přírodní zdroje. Zde moc jasno nemám, na jakou stranu se přiklonit, ale jak historie ukázala, až bude nedostatek, pak teprve zvýšení ceny povede k investicím do vědy, která najde nové řešení. Environmentalisté praktikuji v mnoha směrech opačný postup – připravme se na „co kdyby“. Já cestu vidím v podpoře technologií již nyní, kdy právě výzkum dokáže najít lepší a efektivnější využití současných zásob a možností, takže doba, kdy bude nutno vyčerpaný zdroj nahradit se protáhne. Zároveň nám nová inovativní řešení přinesou další možnosti tak, jako tomu bylo v minulosti a celkově se tak společnost dostane dál. Jsem typ člověka, který má rád přesnost, vědu a také často neoblíbené a nepopulární předměty jako matematika a fyzika. To mi však přináší možnosti, které tito ignoranti fyziky nemají – vidím co je a co není reálné a tak otázka biopaliv je na první pohled jasná. Stačí si vše spočítat a pak už i hezká myšlenka může jít do věčných lovišť, neboť se ukáže jako naprosto zcestná nehledě na obrovský ekonomický dopad na životy běžných spotřebitelů.

Zajímavé odkazy

• Komentovaná kniha Václava Klause od Samuela Sluníčka (pdf)
• Samuel Sluníčko – na stránkách je ke stažení celá kniha s poznámkami Samuela Sluníčka
• Živá planeta – Sto omylů Václava Klause – Dr. Pavel Nováček rozebírá knihu na stránkách Společnosti pro trvale udržitelný život
• Václav Klaus – osobní stránky prezidenta České republiky
• Kdo potřebuje globální oteplování?

Bibliografie:
KLAUS, Václav. Modrá, nikoli zelená planeta. 1. vyd. Praha : Dokořán, 2007. 164 s. ISBN 978-80-7363-152-9