Já a má motorka jsme se stali obětí vandalismu

Dostal jsem se do situace, která mne opravdu vytočila. Někdo se rozhodl poničit moji motorku a silně mi tak znepříjemnit život, či mne o něj dokonce připravit. Kriminalita v naší společnosti je opravdu hrozná, dokud to sami nezažijete, nepoznáte, jaké to je. Popsat to lze jen stěží.

Napsaním tohoto článku nic nevyřeším, jen chci poukázat na neuvěřitelnou destruktivní činnost našich spoluobčanů a upozornit na ni ostatní v tom smyslu, že dnes jsou lidi schopní úplně všeho.

Co a jak se stalo

Včera veče kolem půlnoci jsem se vrátil na náměstí v Hronově, kde jsem měl postavenou svou motorku MZ 150. Příjemný pocit z večera stráveného posezením s příteli se však v momentě, kdy jsem motorku uviděl, rychle vytratil. Někdo se rozhodl, že neodjedu, a tak mi vypustil celou nádrž včetně rezervy. Pod motorkou na zemi tak skončilo asi 7-8 litrů benzínu včetně oleje. Opravdu příjemné. Co teď? Naštěstí měli přátelé, kteří mne sem odvezli s sebou v autě kanystr, v něm asi 2l benzínu a já v kufru u mota olej. Pocit, který jsem měl v tu chvíli se opravdu špatně popisuje. Nekáži si představit, jak bych se dostal domů, což bylo asi 9km pěšky po hlavní silnici, kde občas není chodník, co by se stalo přes noc s motorkou? Další detail – odpojená svíčka ve mne vyvolala další hrůzostrašný pocit, co ještě mi s motorkou provedli. Byl to asi klasický rádoby vtipy popíjející mládeže kolem 24let, která seděla nedaleko. Něco takového bych v životě nečekal, podobné věci jsou totiž životně nebezpečné, narušením nějaké zásadní části motorky, by pro mne mohlo při jízdě nazpět znamenat smrt. Nejde tedy jen o škodu samotnou v řádu stokorun, ale o následky, které s sebou daný čin nese, nehledě na to, že pokud bych byl nucet motorku domů odtlačit, byla by cesta časově a fyzicky náročná a k tomu nebezpečná.

Naše společnost bohužel „malé prohřešky“ většinou toleruje se slovy, že to nemá cenu řešit. Ano, stojí to obrovské úsilí, čas a výsledek nenastane ihned. Co se ovšem z podobně se chovajících individuí jednou vyroste? Jedná se o jedince, kteří nemyslí, neváží si lidské práce, mají nutkání vše ničit a dělat ostatním schválnosti. Sami si tak kompenzují určitý pocit méněcennosti či neschopnosti. Spokojený, sebevědomý a úspěšný člověk nikdy nic takového neprovede, neboť si je vědom závažnosti svého činu a sám si nepřeje, aby se k němu někdy někdo takhle zachoval. Růst míry brutality, netolerance, snížené inteligence a úpadek v naší společnosti lze sledovat nejen z vývoje situace na silnicích, kriminality, ale také v běžném životě v mezilidských vztazích.

Zajímalo by mne, s jakým motivem daný pachatel (či skupina), tento čin provedla. Někdo si nejspíše výléval pocit z toho, že on sám si motorku za několik tisíc pořídit nemůže. Pokud někdo, kdokoli z vás danou událost viděl či o ni slyšel od „zdroje“, budu rád, pokud se mi ozvete.