Letní olympiáda 2008 v Pekingu

Začaly letní olympijské hry v Číně. Sport moc nesleduji, nicméně jako patriot jsem velice zvědav, jak dopadnou naši sportovci a jejich výkony budu denně sledovat, nicméně bych byl radši, kdyby se hry konaly na jiném místě světa.

Rozporuplná olympiáda

Sportovní událostí letošního léta jsou bezpochyby letní olympijské hry, které tentokrát pořádá ve svém hlavním městě Pekingu Čína. Beijing 2008 je nejvíce rozporuplná olympiáda, kterou kdy svět zažil, nese s sebou vlnu protesů, které byly největší v historii již během příprav olympiády. Jedná se především o protesty proti pořádající zemi – Čině. V tomto miliardovém komunistickém státě jsou jednak obrovské rozdíly mezi chudými rolníky na vesnicích a bohatými obchodníky ve městech, něco jako právo na svobodu čehokoli nenajdete, vše podléhá dohledu. Totalitní systém stojící na drillu a vymílání mozků propagandou, také vojensky obsadil Tibet a nehodlá se jej pustit. Přestože světový názor je pro samostatnost Tibetu, nikdo z politiků si nechce tuto vše levně kopírující zemi plnou zadarmo pracujícího lidu rozhádat či se dostat do konfkliktu. Přesto všechno, se v této zemi děje, se zde koná olympiáda, historický, mírový sportovní meeting. V dnešní plně kapitalistické době, mají organizace plnou pusu keců o tom, jak je důležitá také lidská stránka, nicméně jak je vidět, vše funguje jinak a Mezinárodní olympijský výbor dal Čině v pořádání her zelenou. O tom, co si o letní olympiádě lidé myslí, dali najevo ve svých protestech při přípravách a během megalomanském putování olympijského ohně přes celý svět. Naplánovaná trasa je typická pro Čínu a bývalé komunistické režimy – to největší co jde – naprosto tak olympiáda ztratila svůj půvab.

Kromě totality, také špína

Kromě toho, jaké v pořádající zemi panuje politický systém, je místo konání nesmírně špinavé. Na mysli nemám odpadky či špínu jako takovou všude ležící, nýbrž tu zdraví více škodlivou – ve vzduchu. Důvod, proč je tato země takto znečištěna je jasný. Při výrobě čehokoli se na přírodu a prostředí naprosto kašle a světu to moc nevadí – pořádá jakési konference, kde se dohodne, co by se mělo, ale vlastně nemusí, je to dobrovolné. Takže Čína si hezky vyrábí produkuje milióny tun životu nebezpečných látek a znečišťuje ovzduší na další desítky let, ale donutit ji ke změně vlastně nikdo nemůže, spíše nechce. Na západě se vedou o tomto tématu populistické řeči a vyhazují miloóny za rádoby zelenou výrobu energie. Čína je zahalena smogem, že není vidět na oblohu a to ani po třídením zákazu jízdy aut. No, ono to přeci sportovcům vůbec nevadí. Ve skleníku, kde se sportovci snaží dosáhnout svých životních výkonů, neklesne teplota pod 30°C a vlhkost je na 96%. Inu, v hale to je jistě v pořádku, otevřené stadiony to budou míti horší.

Zahájení her

Při zahajovacím ceremoniálu, který otevírá celé sportovní dění, by se měla pořádající země představit. Ze zahajení jsem viděl začátek a poté konec – zapalování ohně a přišlo mi to vše takov suché. Nedokážu přesně říci co, nicméně čínská kultura, co se týče historie samozřejmě, je velice zajímavá, ale to co s tím provedli tady jsem jaksi nepochopil. Ve výsledku jsem byl rád, že jsem zbytečně neztratil čas sledováním nudného zahájení. Čína je zemí vynálezu střelného prachu a tak to také dali výrazně najevo nespočtem rachejtlí, které však v hustém smogu nebyly skoro vidět. Inu, mají ho málo, tak rechejtle trochu přidají. O tom, jak je shora vše naplánovano svědčí také obsazenost stadionů a fandění Číňanů všemožným zemím – jsou proto připraveni, učili se to a pilně trénovali. Může se to někomu zdáti absurdní, ale je to tak. Čína chce také v počtu medailí předběhnout USA, no to jsem zvědav. Sportovců mají hodně, nicméně v některých disiplínách prostě uspěst nemohou, jedině snad s nepovolenou dopingovou pomocí.

Češi do toho!

Fandit budu, ale doma u televize. Jsem patriot a svoji Českou zemi mám rád, proto jsem nadšen z každého úspěchu našich sportovců. Jsme sice malá zemička uprostřed Evropy, leví ale nejsme a tak jim ukážeme, jako na každé olympiádě. Od roku 1924 se vine zlatá nit – pokaždé jsme si domů přivezli alespoň jednu zlatou medaily. Výjimkou je rok 1984, kdy SSSR zakázalo start na OH v USA. Kromě českým sportovcům budu také držet palce např. americkému borci Phelpsovi, který chce zaútočit v plavání na 8 zlatých. Na minulé olympiádě mu jedna utekla, tak třeba bude letos míti větší štěstí. Jak se štěstí bude držet našich sportovců a kolik cenných kovů domů dovezou se můžeme jen a jen tešit.

Foto: Reuters