Obec­ná ško­la - film pro kaž­dé­ho

Obec­ná ško­la je všem ve­li­ce dob­ře zná­mý film, ně­kte­ré scén­ky a hláš­ky zná ur­či­tě kaž­dý. Já jsem si dneska udě­lal ra­dost a zno­vu jsem se na ten­to film po­dí­val. Pro pří­z­niv­ce čes­ké­ho fil­mu tu mám ma­lé při­po­me­nu­tí a shr­nu­tí ob­sa­hu.

Děj se ode­hrá­vá na okra­ji Pra­hy a hlav­ním hr­di­nou je Eda Sou­ček a je­ho ka­ma­rád Ton­da. Spo­lu pro­vád­ní nej­růz­něj­ší roš­ťár­ny, ba­ví se o vál­ce a hra­jí si na vo­jáč­ky. Do je­jich tří­dy při­chá­zí no­vý uči­tel (kaž­dý jis­tě zná bouch­nu­tí do ta­bu­le a před­sta­ve­ní se vě­tou „Jme­nu­ji se Igor Hnízdo.“), kte­rý se vel­mi ráz­ně ujme zvlá­dá­ní káz­ně ne­po­sed­ných klu­ků. Uči­te­li se ve­li­ce lí­bí že­ny, dí­ky če­muž se do­sta­ne i do pro­blé­mu. Chlap­ci, kte­ré uchvá­til svým vy­práv­ně­ním o svých vá­leč­ných pří­ho­dách, se však za něj po­sta­ví a po­přou fakt, že po­u­ží­vá fy­zic­ké tres­ty. Pro ma­lé­ho Edu, kte­rý pa­na uči­te­le ve­li­ce ob­di­vu­je je však sku­teč­ným hr­di­nou je­ho otec Fan­da (hra­je Zde­něk Svě­rák), kte­ré­ho si nej­ví­ce pa­ma­tu­ji dí­ky scén­ce s blat­ní­ky. Tak krás­ně po­da­ná otáz­ka „Kde jsou mé blat­ní­ky?“ jis­tě utkvě­la v pa­mě­ti ne­jed­no­mu di­vá­ko­vi.

Kaž­dý si jis­tě ta­ké vzpo­me­ne na zim­ní scé­nu se zá­brad­lím Hlav­ně to zá­brad­lí ne­o­li­zuj­te… Inu, zku­sit se mu­sí všech­no a za bl­bost se holt pla­tí. Pří­je­měj­ší jsou jis­tě vzpo­mín­ky na dal­ší zim­ní scé­nu, kdy v mra­zu na stře­še bu­do­vy po­zo­ru­jí mla­dá dvoj­ča­ta, kte­rá se chys­ta­jí do ta­neč­ních, tak­že se pře­vlí­ka­jí a to nej­ú­žas­něj­ší co exis­tu­je – ná­znak, ob­rys žen­ských kři­vek ne­ne­chá ni­ko­ho chlad­ným.

Film je to nád­her­ný a roz­hod­ně se na něj dá po­dí­vat ví­ce než je­den­krát a vždy si v něm na­jde­me ně­ja­kou tu krá­su v ži­vo­tě, si­tu­a­ce, li­di, hláš­ky, kte­ré nás ro­ze­smě­jí.